Magická síla kamenů: Jaký příběh nám vyprávějí tajemné menhiry?

06.11.2018 - Kateřina Helán Vašků

Egyptský benben, starořecký i křesťanský omfalos, „černý kámen“ v Mekce. Nejslavnější kameny na Zemi se nerozlučně pojí s velkými náboženstvími a v mnoha případech i s mýty o stvoření světa, jehož střed prý vyznačují a stráží dodnes

<p>Ve francouzském Carnacu stojí srovnáno v řadách na tři tisíce menhirů.</p>

Ve francouzském Carnacu stojí srovnáno v řadách na tři tisíce menhirů.


Reklama

Dobu kamennou jsme sice podle učebnic dávno překonali, přinejmenším mentálně v ní však svým způsobem stále setrváváme. Právě v kameni se uchovaly nejstarší stavitelské či umělecké dějiny lidstva a jeho význam lze vyčíst i z řady přenesených slovních spojení – „základním kamenem“ počínaje, „kamenem mudrců“ konče.

Kámen pro nás dodnes symbolizuje stálost, neměnnost a odolávání zubu času. Naši předkové v něm navíc spatřovali jeden z nejposvátnějších předmětů: Snad právě proto figuruje v řadě náboženství jako důležitý artefakt legend o stvoření. A ze stejného důvodu jím kdysi naši předchůdci vyznačovali místa, jež považovali za střed světa – jako by jejich víra a duchovní svět nemohly bez podobné „kotvy“ existovat. Již usazené zemědělské komunity raného neolitu (asi 8000 př. n. l.) tak často investovaly nemalé prostředky, aby pomyslné centrum vesmíru získalo odpovídající reprezentativní podobu. 

Vrcholem technologického pokroku doby se stalo vztyčování masivních, často i stovky tun vážících kamenů, které mnohdy pocházely ze vzdálených lomů. Jejich opracování, přeprava a vzpřímení vyžadovaly spolupráci desítek, a možná i stovek lidí v době, kdy běžný kmen čítal zhruba padesát členů. Všechny tyto jedince musel během práce někdo živit, zatímco nemohli vykonávat žádnou „produktivní“ činnost. To vše dokazuje, jak nesmírně důležité byly vztyčené balvany pro lidi doby kamenné – a nejen pro ně. 

Univerzální symbol

Zdá se, že když se okolo roku 2500 př. n. l. začaly ze stepí Střední Asie valit hordy agresivních Indoevropanů, stojící kameny je uhranuly. Místo aby je vyvrátili, je nově příchozí uchvatitelé zjevně zahrnuli do svého náboženství. Pozice šamanů zaujali kněží nových bohů, důležitost „pupků světa“ to však nijak nezmenšilo, naopak. Například britská svatyně Stonehenge, jež vznikala v průběhu jednoho tisíce let, se pod správou druidů podle všeho stala poutním místem pro celou západní Evropu, kterou navštěvovali lidé zpoza Alp i ze Středomoří. 

TIP: Hádanka je vyřešena: Stonehenge v minulosti tvořil uzavřený kruh

Na vztyčených kamenech je cosi univerzálního, co respektují všechny kultury. Do hladka opracovaný sloup čnící z holé pláně je totiž tak vzdálený všemu, co vytváří příroda, že to okamžitě dává jasně najevo práci lidské ruky. Menhiry tak vypadají téměř shodně bez ohledu na to, zda vznikly v Evropě, v Indii, v severní Africe, Jižní Americe, anebo na Blízkém východě

Ztracené tajemství

Co víme o duchovním světě původních stavitelů? Naneštěstí – zhola nic. Co představovaly celé kamenné řady, jaké se nacházejí například ve francouzském Carnacu, nebo i na našem území? Jednalo se o zosobnění bohů? Uctění předků? Symboly plodnosti? Strážné duchy, kteří měli držet zlé síly mimo tento svět? Nebo šlo o „obyčejné“ astronomické observatoře? Tajemství menhirů a jejich řad si dávní stavitelé vzali s sebou do propadliště dějin.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia, Wikipedie, booksfact.com, smb.museum, ancient-origins.net

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Útok na Pearl Harbor byl překvapivý úder japonského císařského námořnictva proti námořní základně Spojených států amerických v Pearl Harboru na Havajských ostrovech v neděli ráno 7. prosince 1941 (8. prosince v Japonsku).

Válka

Planeta obíhá kolem žhavého odhaleného jádra hvězdy podobné Slunci v malé vzdálenosti a její atmosféra je neustále rozrušována silným ultrafialovým zářením. Uvolněný plyn se formuje do disku kolem hvězdy a nakonec dopadá na povrch bílého trpaslíka.

Vesmír

Král ptáků přilétá 

Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orla

Snímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz. 

Zajímavosti

BolaWrap sváže člověka do vzdálenosti až 7,6 metru

Věda

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

Příroda

Vilém II. Pruský (vpravo) měl k hraběti Eulenburgovi velmi blízký vztah.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907