Reklama


Magická síla kamenů: Jaký příběh nám vyprávějí tajemné menhiry?

06.11.2018 - Kateřina Helán Vašků

Egyptský benben, starořecký i křesťanský omfalos, „černý kámen“ v Mekce. Nejslavnější kameny na Zemi se nerozlučně pojí s velkými náboženstvími a v mnoha případech i s mýty o stvoření světa, jehož střed prý vyznačují a stráží dodnes

<p>Ve francouzském Carnacu stojí srovnáno v řadách na tři tisíce menhirů.</p>

Ve francouzském Carnacu stojí srovnáno v řadách na tři tisíce menhirů.


Reklama

Dobu kamennou jsme sice podle učebnic dávno překonali, přinejmenším mentálně v ní však svým způsobem stále setrváváme. Právě v kameni se uchovaly nejstarší stavitelské či umělecké dějiny lidstva a jeho význam lze vyčíst i z řady přenesených slovních spojení – „základním kamenem“ počínaje, „kamenem mudrců“ konče.

Kámen pro nás dodnes symbolizuje stálost, neměnnost a odolávání zubu času. Naši předkové v něm navíc spatřovali jeden z nejposvátnějších předmětů: Snad právě proto figuruje v řadě náboženství jako důležitý artefakt legend o stvoření. A ze stejného důvodu jím kdysi naši předchůdci vyznačovali místa, jež považovali za střed světa – jako by jejich víra a duchovní svět nemohly bez podobné „kotvy“ existovat. Již usazené zemědělské komunity raného neolitu (asi 8000 př. n. l.) tak často investovaly nemalé prostředky, aby pomyslné centrum vesmíru získalo odpovídající reprezentativní podobu. 

Vrcholem technologického pokroku doby se stalo vztyčování masivních, často i stovky tun vážících kamenů, které mnohdy pocházely ze vzdálených lomů. Jejich opracování, přeprava a vzpřímení vyžadovaly spolupráci desítek, a možná i stovek lidí v době, kdy běžný kmen čítal zhruba padesát členů. Všechny tyto jedince musel během práce někdo živit, zatímco nemohli vykonávat žádnou „produktivní“ činnost. To vše dokazuje, jak nesmírně důležité byly vztyčené balvany pro lidi doby kamenné – a nejen pro ně. 

Univerzální symbol

Zdá se, že když se okolo roku 2500 př. n. l. začaly ze stepí Střední Asie valit hordy agresivních Indoevropanů, stojící kameny je uhranuly. Místo aby je vyvrátili, je nově příchozí uchvatitelé zjevně zahrnuli do svého náboženství. Pozice šamanů zaujali kněží nových bohů, důležitost „pupků světa“ to však nijak nezmenšilo, naopak. Například britská svatyně Stonehenge, jež vznikala v průběhu jednoho tisíce let, se pod správou druidů podle všeho stala poutním místem pro celou západní Evropu, kterou navštěvovali lidé zpoza Alp i ze Středomoří. 

TIP: Hádanka je vyřešena: Stonehenge v minulosti tvořil uzavřený kruh

Na vztyčených kamenech je cosi univerzálního, co respektují všechny kultury. Do hladka opracovaný sloup čnící z holé pláně je totiž tak vzdálený všemu, co vytváří příroda, že to okamžitě dává jasně najevo práci lidské ruky. Menhiry tak vypadají téměř shodně bez ohledu na to, zda vznikly v Evropě, v Indii, v severní Africe, Jižní Americe, anebo na Blízkém východě

Ztracené tajemství

Co víme o duchovním světě původních stavitelů? Naneštěstí – zhola nic. Co představovaly celé kamenné řady, jaké se nacházejí například ve francouzském Carnacu, nebo i na našem území? Jednalo se o zosobnění bohů? Uctění předků? Symboly plodnosti? Strážné duchy, kteří měli držet zlé síly mimo tento svět? Nebo šlo o „obyčejné“ astronomické observatoře? Tajemství menhirů a jejich řad si dávní stavitelé vzali s sebou do propadliště dějin.

Seriál Magická síla kamenů

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia, Wikipedie, booksfact.com, smb.museum, ancient-origins.net

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Je libo býčí penis?

„O tom, zda považujeme konkrétní jídlo za pochoutku, nebo za nepoživatelnou nechutnost nerozhoduje jeho chuť, ale kulturní prostředí, z něhož pocházíme“, říká Dr. Samuel West – zakladatel muzea nejnechutnějších jídel ze švédského Malmö.

Revue

Kočičí mumie v egyptské Sakkáře

Věda

Inzeráty zprvu většinou psali muži, pro ženu by podobná praxe byla dehonestující

Historie

Dohromady už letos v Kalifornii shořelo území o rozloze větší, než mají Belgie a Lucembursko dohromady.

Zajímavosti

Zdálky jsem na skalnatém pahorku zahlédl dva mladé kozorožce při hledání potravy. Vydal jsem se za nimi a obcházel kopeček po vrstevnici pořád dokola. Po kozorožcích ani vidu ani slechu. Konečně mě napadlo podívat se taky vzhůru a zjistil jsem, že kozorožec chodil celou dobu po vrstevnici asi tři metry nade mnou a zřejmě se královsky bavil

Příroda

Potulná planeta ve vesmíru

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907