Reklama


Magická síla kamenů: Hadžar al-Aswad, černý klenot z Arábie

13.11.2018 - Kateřina Helán Vašků

Nejposvátnější muslimský černý kámen z Mekky připomíná svým tvarem ženské genitálie. Je dokonce možné, že jde pozůstatek předislámských ženských božstev. Jaká tajemství skrývá?


Reklama

Islámský pupek světa – stejně jako kámen, který ho vyznačuje – dnes leží v saúdskoarabské Mekce. Podle legendy právě tam svrhl v dávných dobách Bůh z nebe balvan, aby Adamovi a Evě ukázal, kde mají postavit první oltář. Po Velké povodni zbyl ovšem z prvotního chrámu jen jeden kámen. Nalezl jej starozákonní prorok Abrahám a nařídil svému synovi Ismaelovi, aby nechal v místě vztyčit nový chrám. Tak se zrodila Ka’ba – střed světa, nad kterým se měla otevírat nebeská brána a v němž se nalézala i památka nejposvátnější – hadžar al-aswad, doslova „černý kámen“. 

Proměnlivá velikost 

Jedním z prvních nemuslimských cestovatelů, kteří Evropanům podobu legendárního klenotu popsali, se stal Švýcar Johann Ludwig Burckhardt. Mekku navštívil v roce 1814 v přestrojení za muslima a poznamenal si: „Jedná se o nepravidelný ovál o průměru asi sedmi palců (osmnácti centimetrů) se zvlněným povrchem, který sestává zhruba z deseti menších kamenů různých velikostí a tvarů, spojených trochou cementu a dokonale vyhlazených. Vypadá to, jako by někdo celek rozbil na několik kusů a pak spojil.“ Podle učence spočíval kámen v masivním stříbrném pásu, připevněném na vnější straně Ka’by: Dle tradice ho tam umístil sám Prorok. 

Kámen můžete i dnes spatřit na vlastní oči – pokud tedy vyznáváte islám a je vám dovoleno se ke Ka’bě přiblížit. Hadžar al-aswad měří asi 20 × 16 centimetrů, ale jeho původní velikost před rozbitím a opětovným spojením zůstává předmětem sporů a v průběhu času se patrně měnila. Například podle jistého svědka z 10. století měl posvátný klenot dosahovat délky 46 centimetrů, jiné záznamy z počátku 17. století zmiňují dokonce rozměry 1,40 × 1,22 metru. 

Meteorit, nebo čedič? 

Otazníky se vznášejí i nad druhem kamene, který byl podle legendy původně bílý a zčernal teprve pod dotyky hříšníků. Dle nejrozšířenější hypotézy jde o meteorit, řada geologů ho však považuje za čedič, achát či kus přírodního skla, jímž může být například sopečný obsidián. Rozluštění záhady přísně střeženého skvostu brání i fakt, že zatím nikdy nebyl zapůjčen k vědecké analýze. 

Nevysvětlenou zůstává také zvláštní podoba kamene zasazeného ve stříbrném plátu. Některým badatelům připomíná ženské genitálie, a dávají tak klenot i celou Ka’bu do souvislosti s předislámskými ženskými božstvy plodnosti. Před érou proroka Mohameda byl totiž kult ženských bohyň, zahrnující především al-Lát, al-’Uzzá a Manat, skutečně rozšířený po celé Arábii. V severních oblastech se největší slávě těšila al-Lát, uctívaná jako „matka všech bohů“. 

Z bohyní dcerami 

V době před nástupem islámu se zmíněné bohyni dostávalo velké úcty i v Mekce. Podle historika Hišáma ibn al-Kalbího, žijícího na přelomu 8. a 9. století, vykonávali věřící pouť kolem Ka’by již dlouho před Mohamedem, přičemž pronášeli slova „ve jménu Lát, ’Uzzá a Manat“, čímž vzývali nejvyšší ženskou trojici. Krátce po nástupu islámu však byla někdejší polyteistická božstva potlačena. Trojice bohyň sice „nezemřela“ a v muslimské tradici přetrvala, proměnila se však v „bezvýznamné“ Alláhovy dcery. 

Černý kámen hraje při rituálu v Mekce zásadní roli dodnes. Věřící jej buď políbí, dotknou se ho rukama, nebo k němu pozvednou ruce, přičemž pronášejí tzv. takbír – vyznání víry pomocí fráze „Allahu akbar“ neboli „Bůh je největší“. V současnosti, kdy Ka’bu v jednu chvíli obcházejí desítky tisíc lidí, je nemožné se dostatečně přiblížit, natož kámen políbit. Stačí proto ukázat jeho směrem.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velké zemětřesení v roce 1923 usmrtilo přes 100 tisíc lidí. Ještě silnější bylo to z roku 2011 při kterém zemřelo okolo 16 tisíc lidí.

Zajímavosti

Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.

Historie

Australský pikachu je barevná mutace vačnatce jménem kusu liščí. 

Věda

Kosmická loď Dragon během mise CRS-10.

Vesmír
Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907