Fotbal je jedním z mála prostředků, který dokáže proniknout etnickými a náboženskými bariérami mezi znesvářenými skupinami v Iráku
Ve sportovních přenosech se objevuje klišé, že sport sbližuje lidi napříč různými zeměmi, náboženstvími i názory. Často se to říká i o fotbalu, který je prezentován jako univerzální jazyk, schopný procházet nejrůznějšími bariérami mezi lidmi. Badatelka Salma Mousa z americké Stanford University nedávno zjišťovala, jestli to platí i ve válkami těžce zkoušeném Iráku.
Mousa se zaměřila na vztahy mezi křesťanskými a muslimskými hráči amatérské fotbalové ligy v Iráku. V této zemi přitom stále panují velmi napjaté vztahy mezi různými skupinami obyvatel, především pokud jde o jejich náboženství. V Iráku jsou stále čerstvé vzpomínky na děsivou vládu extrémních islamistů ISIS, stejně jako předcházející konflikty. Mnoho lidí bylo zabito či zraněno a ještě mnohem více jich přišlo o domovy.
TIP: Svítání nad Bagdádem: Irácká metropole zažívá poválečnou renesanci
Badatelka zjistila, že fotbalová liga v Iráku skutečně přispívá k uvolňování napětí. Díky fotbalu tam dochází k šíření méně agresivních, otevřenějších postojů a mezi hráči vznikají sociální vazby napříč jejich etnické či náboženské příslušnosti. Podle Mousové to sice platí jen v rámci přátelských vztahů ve fotbalové lize a mimo ni se hráči stále drží svých náboženských skupin, i tak je to alespoň nějaký pokrok, který je v dnešním Iráku velmi cenný.
VědaInspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.
VesmírKoncept lunární motorky Tardigrade.
PřírodaVšemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty
VálkaU Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.
VědaAmeričtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.
HistorieJohanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.
