Magnetar odpálil v Mléčné dráze extrémně silný výtrysk rádiového záření

09.11.2020 - Stanislav Mihulka

Pozorování vědců z McGillovy univerzity ukázalo, že zdrojem záhadných rychlých rádiových záblesků by mohly být magnetary – neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem

<p>Při jednom záblesku se během několika milisekund vyzáří stejné množství energie, na níž by naše Slunce muselo pracovat celý den.</p>

Při jednom záblesku se během několika milisekund vyzáří stejné množství energie, na níž by naše Slunce muselo pracovat celý den.


Reklama

Jedním z nejzáhadnějších fenoménů, který trápí vědce, představují tzv. rychlé rádiové záblesky – krátké a silné „výkřiky“ v oblasti rádiových vln. Přilétají k nám z různých míst ve vesmíru v poměrně hojném počtu, přesto stále nevíme, jak vlastně vznikají. K vysvětlení tohoto pozoruhodného jevu (alespoň části rychlých rádiových záblesků, protože ty zřejmě mohou mít různý původ) by teď mohlo přispět nedávné pozorování magnetaru z naší Galaxie.

Letos na konci dubna pozoroval tým studentů a zaměstnanců projektu Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment (CHIME) Fast Radio Burst Collaboration neobvykle intenzivní rádiový výtrysk. Jako zdroj se podařilo určit magnetar – neutronovou hvězdu s extrémně silným magnetickým polem, který se nachází v Mléčné dráze.

Extrémní rádiový výtrysk

Intenzita tohoto rádiového výtrysku přitom byla 3 000× větší než cokoliv podobného, co jsme zatím kdy od magnetaru zaznamenali. To podle autorů studie přináší zásadní změnu pohledu na rychlé rádiové záblesky. Magnetary byly až doposud považovány za příliš slabé zdroje rádiových vln na to, aby mohly být původci rychlých rádiových záblesků.

TIP: Záhada trvá: Ze souhvězdí Vozky přilétly další rychlé rádiové záblesky

Doposud zachycené rychlé rádiové záblesky pocházely bez výjimky z jiných galaxií. Čerstvě zachycený záblesk měl ale takovou intenzitu, že odpovídal dřívějším záznamům. Podle jedné z autorek studie, Pragya Chawly z kanadské McGillovy univerzity, jde o velmi solidní důkaz o magnetarech, coby původcích (alespoň některých) rychlých rádiových záblesků. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    McGill University

  • Zdroj fotografií: McGill University Graphic Design Team



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907