Magnetar odpálil v Mléčné dráze extrémně silný výtrysk rádiového záření

09.11.2020 - Stanislav Mihulka

Pozorování vědců z McGillovy univerzity ukázalo, že zdrojem záhadných rychlých rádiových záblesků by mohly být magnetary – neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem

<p>Při jednom záblesku se během několika milisekund vyzáří stejné množství energie, na níž by naše Slunce muselo pracovat celý den.</p>

Při jednom záblesku se během několika milisekund vyzáří stejné množství energie, na níž by naše Slunce muselo pracovat celý den.


Reklama

Jedním z nejzáhadnějších fenoménů, který trápí vědce, představují tzv. rychlé rádiové záblesky – krátké a silné „výkřiky“ v oblasti rádiových vln. Přilétají k nám z různých míst ve vesmíru v poměrně hojném počtu, přesto stále nevíme, jak vlastně vznikají. K vysvětlení tohoto pozoruhodného jevu (alespoň části rychlých rádiových záblesků, protože ty zřejmě mohou mít různý původ) by teď mohlo přispět nedávné pozorování magnetaru z naší Galaxie.

Letos na konci dubna pozoroval tým studentů a zaměstnanců projektu Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment (CHIME) Fast Radio Burst Collaboration neobvykle intenzivní rádiový výtrysk. Jako zdroj se podařilo určit magnetar – neutronovou hvězdu s extrémně silným magnetickým polem, který se nachází v Mléčné dráze.

Extrémní rádiový výtrysk

Intenzita tohoto rádiového výtrysku přitom byla 3 000× větší než cokoliv podobného, co jsme zatím kdy od magnetaru zaznamenali. To podle autorů studie přináší zásadní změnu pohledu na rychlé rádiové záblesky. Magnetary byly až doposud považovány za příliš slabé zdroje rádiových vln na to, aby mohly být původci rychlých rádiových záblesků.

TIP: Záhada trvá: Ze souhvězdí Vozky přilétly další rychlé rádiové záblesky

Doposud zachycené rychlé rádiové záblesky pocházely bez výjimky z jiných galaxií. Čerstvě zachycený záblesk měl ale takovou intenzitu, že odpovídal dřívějším záznamům. Podle jedné z autorek studie, Pragya Chawly z kanadské McGillovy univerzity, jde o velmi solidní důkaz o magnetarech, coby původcích (alespoň některých) rychlých rádiových záblesků. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    McGill University

  • Zdroj fotografií: McGill University Graphic Design Team

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907