Materiál exploze Keplerovy supernovy stále letí rychlostí Mach 31 000

24.08.2020 - Stanislav Mihulka

Keplerova supernova, která explodovala v roce 1604, je dnes vděčným objektem výzkumu astronomů

<p>Keplerova supernova je zatím nejmladší v Mléčné dráze.</p>

Keplerova supernova je zatím nejmladší v Mléčné dráze.


Reklama

Keplerova supernova, známá též jako SN 1604, je zatím poslední, jejíž explozi jsme zaznamenali v Mléčné dráze. Stalo se to v souhvězdí Hadonoše, ve vzdálenosti asi 20 tisíc světelných let. Šlo o supernovu typu Ia, kdy bílý trpaslík nashromáždil hmotu od svého hvězdného partnera, a množství této hmoty spustilo termonukleární explozi. Johannes Kepler byl jedním z těch, kdo měli to štěstí pozorovat tuhle nebeskou show na vlastní oči. 

Tým odborníků, který vedl Matthew Millard z americké University of Texas, Arlington, detailně analyzoval rychlost pohybu 15 malých „chuchvalců“ materiálu, který se řítí vesmírem směrem od místa exploze supernovy. Badatelé přitom vycházeli ze spekter získaných americkou vesmírnou observatoří Chandra.

Rekordní rychlost Mach 31 tisíc

Nejrychlejší z měřených chuchvalců se pohybuje rychlostí kolem 37 milionů kilometrů za hodinu, což odpovídá rychlosti Mach 31 tisíc. Nebo také 0,034 rychlosti světla. Jde o nejvyšší rychlost materiálu vyvrženého explozí supernovy, kterou jsme kdy naměřili s pomocí pozorování v oblasti rentgenového záření. U supernov tohoto typu v jiných galaxiích přitom podobné rychlosti pozorujeme jen dny, maximálně týdny po explozi. Tady je to už déle než 400 let.

TIP: Jak často v naší Galaxii vybuchne supernova?

Vědci si zatím nejsou jistí, proč materiál exploze Keplerovy supernovy letí tak rychle. Podle některých názorů byla Keplerova supernova neobvyklým případem exploze supernovy typu Ia. Je také možné, že materiál v prostředí kolem místa exploze byl původně rozmístěný dost nerovnoměrně a některé oblasti, jimiž prolétá hmota vyvržená supernovou, jsou velmi řídké. A hmotu supernovy nic moc nezpomaluje.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA / Chandra

  • Zdroj fotografií: NASA/ESA/JHU/R.Sankrit & W.Blair

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907