Miliardy v koši: Kolik potravin se ročně vyhodí na celém světě?

02.02.2017 - Kateřina Helán Vašků

Potraviny končí v koši z nejrůznějších důvodů - znehodnocují se během přepravy do obchodů a při skladování, mnoho jich ale vyhodí samotní konzumenti

Miliardy vyhozené v koši -<p>V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok.</p>
Miliardy vyhozené v koši -

V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok.


Reklama

Každý rok končí na celé planetě v koši plná třetina vyprodukovaných potravin, což odpovídá 1,3 miliardy tun v hodnotě asi 25 bilionů korun. Potraviny se znehodnocují během přepravy do obchodů a skladování, ale mnoho jich vyhodí také samotní konzumenti, především ve vyspělých zemích: V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok. Výzkumy odhalily, že na plýtvání má v rámci starého kontinentu velký podíl i fakt, že si lidé pletou data, která výrobce uvádí na obalech – konkrétně datum použitelnosti neboli „spotřebujte do“ a minimální trvanlivost.

TIP: V Dánsku se stal hitem supermarket s prošlými potravinami

V prvním případě se jedná o označení potravin podléhajících rychlé zkáze, jako jsou jogurty, ryby či chlazená drůbež, jež se musejí spotřebovat záhy. Minimální trvanlivost se naopak používá u potravin, které se rychle nekazí: například u konzerv, sušenek, čokolád či těstovin. Pokud tato doba udávaná výrobcem vyprší, zůstávají zmíněné produkty obvykle ještě dlouho v pořádku, a vyhazovat se tudíž hned nemusejí. Nedávný průzkum naznačil, že si uvedené termíny plete kupříkladu 80 % Britů (u nás se zatím podobné šetření neprovádělo).

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907