Miliardy v koši: Kolik potravin se ročně vyhodí na celém světě?

02.02.2017 - Kateřina Helán Vašků

Potraviny končí v koši z nejrůznějších důvodů - znehodnocují se během přepravy do obchodů a při skladování, mnoho jich ale vyhodí samotní konzumenti

Miliardy vyhozené v koši -<p>V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok.</p>
Miliardy vyhozené v koši -

V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok.


Reklama

Každý rok končí na celé planetě v koši plná třetina vyprodukovaných potravin, což odpovídá 1,3 miliardy tun v hodnotě asi 25 bilionů korun. Potraviny se znehodnocují během přepravy do obchodů a skladování, ale mnoho jich vyhodí také samotní konzumenti, především ve vyspělých zemích: V Evropě připadá na jednoho člověka 96–115 kg vyhozeného jídla za rok. Výzkumy odhalily, že na plýtvání má v rámci starého kontinentu velký podíl i fakt, že si lidé pletou data, která výrobce uvádí na obalech – konkrétně datum použitelnosti neboli „spotřebujte do“ a minimální trvanlivost.

TIP: V Dánsku se stal hitem supermarket s prošlými potravinami

V prvním případě se jedná o označení potravin podléhajících rychlé zkáze, jako jsou jogurty, ryby či chlazená drůbež, jež se musejí spotřebovat záhy. Minimální trvanlivost se naopak používá u potravin, které se rychle nekazí: například u konzerv, sušenek, čokolád či těstovin. Pokud tato doba udávaná výrobcem vyprší, zůstávají zmíněné produkty obvykle ještě dlouho v pořádku, a vyhazovat se tudíž hned nemusejí. Nedávný průzkum naznačil, že si uvedené termíny plete kupříkladu 80 % Britů (u nás se zatím podobné šetření neprovádělo).

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907