Mírná nadváha může být zdravější než hubenost, ukazuje dánská studie
Nový dánský výzkum ukazuje, že mírná nadváha nemusí zdraví škodit tolik, jak se dosud věřilo – naopak přílišná štíhlost může zvyšovat riziko úmrtí, zejména u starších lidí.
Nová dánská studie otřásá dlouho zažitým klišé, podle kterého jsou hubení lidé automaticky považováni za zdravé. Dánský výzkum totiž ukazuje, že mírná nadváha – a dokonce i lehká obezita – nemusí zvyšovat riziko úmrtí v takové míře, jak je často prezentováno. Naopak, příliš nízká hmotnost může být nebezpečnější než pár kilo navíc. Výsledky byly představeny na výroční konferenci Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) ve Vídni a podporují fenomén známý jako „fat but fit“ (tlustý, ale fit).
Křivka ve tvaru písmene U
Dánská studie sledovala 85 761 dospělých s průměrným věkem 66,4 let a jejich BMI, tedy index tělesné hmotnosti. Během pěti let zemřelo 7 555 účastníků, tedy osm procent sledovaných. Graf rizika úmrtí vytvořil charakteristickou křivku ve tvaru písmene U: lidé s podváhou (BMI pod 18,5) měli téměř trojnásobné riziko úmrtí oproti referenční skupině. U BMI mezi 18,5 a 20 bylo riziko dvojnásobné, a dokonce i lidé v dolní části normálního rozmezí (20–22,5) vykazovali o 27 procent vyšší riziko.
Naopak u osob s mírnou nadváhou (BMI 25–30) a lehkou obezitou (30–35) nebyla úmrtnost vyšší než u lidí v horní hranici normálu. Výrazně zvýšené riziko, přibližně o 23 procent, se objevilo až u těžké obezity (BMI nad 40).
Výsledky navíc ukázaly, že samotné BMI není dokonalým ukazatelem zdravotních rizik, protože nerozlišuje mezi svaly a tukem ani nezohledňuje, kde je tuk uložen. Podle profesora Jense Meldgaarda Bruuna je klíčové, zda se tuk hromadí převážně v břišní dutině kolem orgánů, kde je metabolicky aktivní a škodlivý, nebo spíše v bocích a stehnech, kde tolik neškodí.
Zavádějící index
Dva lidé se stejným BMI tak mohou mít zcela rozdílné riziko cukrovky, vysokého tlaku či jiných komplikací. Proto odborníci vyzývají k nové metodice hodnocení obezity, která by zohlednila i procento tělesného tuku, jeho rozložení a metabolické markery.
Nízká hmotnost navíc nemusí vždy znamenat zdraví – často je příznakem skrytých onemocnění, například rakoviny nebo diabetu 1. typu, nebo důsledkem ztráty chuti k jídlu při léčbě. Starší lidé či pacienti s chronickými nemocemi, kteří mají alespoň malé tukové zásoby, snášejí léčbu lépe, protože tělo má z čeho čerpat energii. Vedoucí výzkumu Sigrid Bjerge Gribsholtová proto upozorňuje, že i když obezita zůstává vážným zdravotním problémem, přílišná štíhlost nese také rizika – od podvýživy až po oslabení imunity.
Studie tedy neobhajuje nadváhu, ale vybízí k individualizovanému přístupu: cílová hmotnost by měla zohlednit věk, svalovou hmotu, rozložení tuku a celkový zdravotní stav. Klíčovým poselstvím výzkumu je, že samotné BMI už nestačí k hodnocení zdraví a že příliš nízké BMI, zejména u starších lidí, je spojeno s vyšším rizikem úmrtí. Studie tak do značné míry zpochybňuje černobílé dělení „štíhlý = zdravý“ a přináší nový pohled na ideální tělesnou hmotnost v éře moderní medicíny.
