Mistrovství dávných inženýrů: Incké stezky se táhly pohořími, pralesy i pouští

01.11.2020 - Nikol Patíková

Inkové svou obrovskou říši protknuli tisíci kilometry stezek, aby co nejúčinněji spojili dobytá území. Jejich stavební počin je výjimečný především tím, že cesty procházejí i tím nejmíň přívětivým terénem

<p>Incké stezky se táhly pohořími, pralesy i pouští a sjednocovaly obrovskou říši.</p>

Incké stezky se táhly pohořími, pralesy i pouští a sjednocovaly obrovskou říši.


Reklama

V délce téměř 30 000 km se na západě Jižní Ameriky kdysi táhly stezky, které měly velký význam pro stále se rozšiřující Inckou říši. Z území dnešní jižní Kolumbie až do centrálního Chile mohli úředníci, vojáci i obyvatelé putovat na podrobená území a postupně je politicky, kulturně a hospodářsky začleňovat. 

Z metropole Cuzco vedly čtyři primární silnice do čtyř hlavních oblastí impéria a spojovaly zasněžená pohoří a pouště, deštné pralesy i úrodná údolí. Hlavní tepnu představovala tzv. Královská cesta o délce 5 200 km, mezi Quitem, Cuzcem a Tucumánem. Důležitost zmíněných spojnic si dobře uvědomoval incký panovník Pachacútec, za jehož vlády v letech 1438–1471 také stavební práce započaly. Jeho nástupci pak v úsilí pokračovali ještě po staletí.

Štafetové zprávy

Tam, kde to terén dovoloval, měřily cesty na šířku i šest metrů, zatímco v horských oblastech se zužovaly až na 50 cm. Dokládají přitom technologické a inženýrské mistrovství svých tvůrců, kteří se museli vypořádat s úskalími krajiny mnoha tváří. Kromě dlážděných stezek tvořily dopravní síť i mosty, příkopy a přilehlé budovy určené k ubytování poutníků a skladování zboží.  

Stezky po staletí využívali cestující, karavany, armády i poslové. Zprávy se po území říše šířily štafetově díky běžcům zvaným „chasquis“, kteří museli co nejrychleji překonat vzdálenost dělící dvě stanice, tedy obvykle asi 20 km. Inkové se po svých cestách většinou pohybovali pěšky, jelikož kolo ani koně neznali – pomáhaly jim pouze lamy.

TIP: Nerovné války: Čím srazili nepočetní Evropané milionové indiánské říše?

Vedle zpráv se po impériu přesouvaly nejrůznější komodity, jako drahé kovy, potraviny, peří, dřevo, koka, látky a vojenské zásoby. Existence stoletých cest – od roku 2014 souhrnně zapsaných na seznamu UNESCO jako systém andských stezek Qhapaq Ñan – zůstává podstatná rovněž pro identitu současné místní komunity. Silniční systém tak dál slouží k proudění zboží i znalostí mezi oblastmi. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jizvy chudoby: konžský frank

kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)

Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby. 

Zajímavosti
Věda

Pražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)

Historie

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Vesmír
Zajímavosti

Součástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907