Mohou mít prstence i hvězdy?

29.12.2018 - Michal Švanda

<p>Útvary podobné prstencům najdeme například jako protoplanetární disky u mladých hvězd.</p>

Útvary podobné prstencům najdeme například jako protoplanetární disky u mladých hvězd.


Reklama

Příčiny vzniku prstenců okolo planet, zejména těch plynných, v současnosti stále ještě s určitostí neznáme: Je však téměř jisté, že přímo souvisejí s výskytem bohaté rodiny měsíců. Dále zůstává nejasné, jakou mají zmíněné útvary životnost – zda jde o jevy přetrvávající, či přechodné. 

Zformování prstence okolo hvězdy sice nelze přímo vyloučit, přesto je jeho výskyt spíš nepravděpodobný – a to vzhledem k rozměru stálic v porovnání s planetami i s ohledem na časové škály oběhu případných těles, při jejichž srážkách prstence zřejmě vznikají. Myslitelným mechanismem zrodu jakéhosi dočasného prstence by snad mohl být přechod většího objektu (nejspíš kamenné planety) přes kritický bod – tzv. Rocheovu mez – při bržděném pohybu do nitra hvězdné soustavy a jeho rozdrcení slapovými silami.

TIP: Překvapivé zjištění: Prstence jsou ve Sluneční soustavě mnohem častější

Zejména okolo mladých stálic se však často objevují útvary podobné prstencům – protoplanetární disky, v nichž se planety teprve rodí. Jde o zbytky látky po formování hvězdy, a vývojově je tedy mechanismus vzniku téměř jistě jiný než u prstenců. Naproti tomu u starých stálic, například bílých trpaslíků, se vyskytují disky trosek po planetárním systému, jenž okolo hvězdy obíhal před její expanzí do fáze rudého obra.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907