Mračna síry, uvolněné po dopadu meteoritu na konci křídy, přinesla globální katastrofu

24.03.2022 - Stanislav Mihulka

Podle nové studie vědců sehrála na konci období křídy klíčovou roli ve změně klimatu síra, která se uvolnila při dopadu meteoritu.

<p>Podle americko-britského vědeckého týmu sehrála ve změně klimatu na konci období křídy klíčovou roli síra, která se uvolnila po dopadu meteoritu.</p>

Podle americko-britského vědeckého týmu sehrála ve změně klimatu na konci období křídy klíčovou roli síra, která se uvolnila po dopadu meteoritu.


Reklama

Dopad meteoritu na konci křídy do oblasti dnešního Yucatánu měl za následek masové vymírání. Katastrofa mimo jiné ukončila vládu neptačích dinosaurů, následky ale pocítilo mnoho druhů živočichů, rostlin i jednobuněčných organismů. 

Podle americko-britského vědeckého týmu sehrála klíčovou roli síra, která se uvolnila po dopadu meteoritu a dostala se do zemské atmosféry. Ohromující mračna sloučenin síry v podobě aerosolů podle vědců zastínila Slunce a prudce ochladila Zemi, zřejmě na celá desetiletí až staletí.

Smrtící kyselé lijáky

Extrémní množství síry v atmosféře ale nebylo podle vědců tím nejhorším – sloučeniny síry následně dopadly zpět na povrch planety v podobě kyselých dešťů. Podle badatelů bylo síry v těchto smrtících lijácích tolik, že to změnilo chemii pozemských oceánů až na desítky tisíc let. To je podstatně déle, než jsme si doposud mysleli. Právě záplava sirných látek zřejmě komplikovala a zdržovala obnovu ekosystémů po zkáze způsobené dopadem meteoritu, především pokud jde o oceány.

K objevu došlo úplnou náhodou. Vědci původně chtěli studovat geochemii dávných sedimentů z doby dopadu meteoritu, na lokalitě Brazos River v Texasu. Jejich analýzy ale odhalily „velmi neobvyklý signál“ izotopů síry.

Nejvěrohodnějším vysvětlením podle autorů studie je, že se do atmosféry dostala ohromná množství síry. Ta přitom z valné většiny pocházela z vápenců bohatých na síru, které se tehdy hojně vyskytovaly v oblasti dopadu meteoritu. 

TIP: Nepředstavitelný náraz: Meteorit na konci křídy zřejmě prorazil zemskou kůru

Předchozí odhady sírových aerosolů vstupujících do zemské atmosféry po dopadu meteoritu se pohybují v rozmezí od 30 do 500 gigatun. Podle klimatických modelů by se tato síra změnila na sulfátové aerosoly, což by způsobilo ochlazení zemského povrchu o 2 až 8 stupňů Celsia na několik desítek let. Nové zjištění však naznačuje, že vzhledem k většímu objemu uvolněné síry, mohla být tehdejší změna klimatu podstatně dramatičtější.

„Pokud by meteorit dopadl někam jinam, kde by nebylo v horninách tolik síry, vymírání na konci křídy nemuselo být ani zdaleka tak dramatické,“ tvrdí James Witts z britské Univerzity v Bristolu. Dnešní svět by v takovém případě nejspíš vypadal úplně jinak.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907