Mystika třetí říše: Himmlerova Ahnenerbe hledala kořeny „čisté rasy“

27.10.2021 - Martin Nekola

Vrcholné představitele nacistického Německa fascinoval okultismus a mystické nauky, které se snažili vměstnat do regulérního vědeckého výzkumu. Velekněz temného řádu SS Heinrich Himmler toužil najít historické artefakty, které měly dokázat vyspělost dávné germánské kultury. Na jejích pozůstatcích měl Vůdce vybudovat základy tisícileté árijské říše

<p>Útočiště v Ahnenerbe našli uznávaní etnologové, archeologové, orientalisté, biologové, botanici, lingvisté, folkloristé, genetici či muzikologové, ale i celá řádka podivných individuí.</p>

Útočiště v Ahnenerbe našli uznávaní etnologové, archeologové, orientalisté, biologové, botanici, lingvisté, folkloristé, genetici či muzikologové, ale i celá řádka podivných individuí.


Reklama

Ztěchto důvodů Heinrich Himmler vytvořil „badatelskou“ organizaci SS-Ahnenerbe a vyslal ji do světa pátrat po starogermánských poselstvích. 

Reichsführerova vášeň

Adolf Hitler na podivné záliby svého nejvěrnějšího paladýna hleděl zčásti s pochopením, zčásti s neskrývanými posměšky. Vždyť Himmler důvěřivě naslouchal radám nejrůznějších šarlatánů, před každým závažným rozhodnutím si nechal vyhotovovat astrologické předpovědi, zkoumal starogermánské eposy i runové písmo, jehož údajných magických schopností chtěl využít k válečným účelům. Vedle toho toužil nalézt archu úmluvy, kopí osudu, kámen mudrců či pozůstatky bájné Atlantidy. 

K plnění pestré směsice pseudovědeckých úkolů na pomezí historie, mytologie a esoteriky vznikla již v roce 1932 soukromá nevýdělečná společnost Německé dědictví předků – Společnost pro studium prehistorie duchovního dědictví (Deutsche Ahnenerbe – Studiengesellschaft für Geistesurgeschichte). Jakmile nacisté ovládli celé Německo a Himmlerovi coby druhému nejmocnějším muži režimu se otevřely téměř neomezené možnosti, získalo nový rozměr také pátrání po „dědictví předků“. 1. července 1935 Himmler spolu s ministrem zemědělství a nadšeným stoupencem pohanských rituálů Richardem Waltherem Darré a nizozemským esoterikem Hermanem Wirthem stáli za zrodem nové podoby společnosti pod zjednodušeným názvem Ahnenerbe. 

Za dávným věděním 

Hlavním účelem spolku bylo s použitím exaktních vědeckých metod vyhledávat místa, činy a dědictví dávné indogermánské rasy, zkoumat kořeny její duchovní síly a informovat německý národ o výsledcích těchto bádání, které měly navíc potvrdit správnost Hitlerova učení o nadřazenosti a vůdčí úloze německého národa.

Původně zaštiťovalo aktivity Ahnenerbe pouhých osm osob. Když se v roce 1937 do čela dostal renomovaný profesor, indogermanista Walther Wüst z mnichovské univerzity, přivedl do ní mnoho akademiků a organizace se začala významně rozšiřovat, stejně jako záběr jejích aktivit. Před propuknutím druhé světové války již Ahnenerbe nabobtnala do spletitého molochu akademií, výzkumných center a knihoven, který zaměstnával přes sto vědeckých pracovníků. Byla přímo včleněna do struktur SS a podřízena Himmlerovu hlavnímu štábu. Útočiště zde našli uznávaní etnologové, archeologové, orientalisté, biologové, botanici, lingvisté, folkloristé, genetici či muzikologové, ale i celá řádka podivných individuí, která svými fantasmagorickými teoriemi pod rouškou vědy dokázala účelově zdeformovat platná historická zjištění na pelmel polopravd a náznaků ze severské mytologie.

Fantasti v uniformách

Někteří z Himmlerových vědců ve stejnokrojích SS vzývali boha Wotana, hlásili se k nacionalistickému a silně antisemitskému učení armanismu a ariosofii. Jiní věřili v magický geomantický čtyřúhelník spojující Vídeň, egyptské pyramidy, svatyně v mongolské Urze (dnes Ulánbátár) a sídlo dalajlámy v Tibetu, nebo byli přesvědčeni, že v runovém písmu, oslavách slunovratu či rituálech teutonských rytířů naleznou cestu k věčnému životu. Himmler se vyžíval v četbě pamfletů těchto nových praporečníků germánské vědy a díky pochybným finančním machinacím získával štědré dotace pro jejich nákladné výpravy a experimenty. A skutečně nešetřil. Některé prameny uvádí, že Ahnenerbe všeho všudy utratilo více peněz, než Američané investovali do vývoje atomové bomby. 

Ahnenerbe se chlubilo národu svými „převratnými zjištěními“ na stránkách měsíčníku Germanien a dalších specializovaných časopisů, kterými Himmler usilovně zaplavoval stranické sekretariáty, univerzity a školy po celé říši. Málokdo mimo SS však bral organizaci vážně. Dokonce sami esesáčtí generálové považovali Ahnenerbe za soukromý vrtoch  jejich šéfa, který se poněkud vymyká kontrole. Vojáci se smrtihlavem na čepicích, které si vůdce vychovával k dobyvačným tažením, totiž moc dobře nechápali, jak jim výzkum erbů, starověkých pohřebišť nebo pohanských písní a legend pomůže ke konečnému vítězství. Heinrich Himmler se však nenechal odradit a dál pátral po svém svatém grálu. 

Cesty hákového kříže

Paleontologické, archeologické či zoologické výpravy, které Ahnenerbe od poloviny třicátých let vysílalo do světa, měly režimu sloužit především k politickým a propagandistickým účelům. Nacisté počítali s brzkým osidlováním oblastí obývaných dosud rasově méněcennými národy. Organizace budoucím osadníkům na nálezech starověkých sídlišť ukazovala, jak postupovali při kolonizaci tehdejší Germáni. Ahnenerbe pátralo, jak stavěli vesnice a zohledňovali při tom astrologická hlediska, jaká koňská plemena a hospodářská zvířata chovali, jaké plodiny pěstovali. Není třeba zmiňovat, že s výsledky bádání bylo manipulováno, aby přesně zapadaly do nacistické ideologie. Prehistorickou keramiku, nalezenou v Polsku a Rusku, tak například zruční umělci z SS uměle obohacovali o „německé znaky“ včetně svastiky, některé hliněné nádoby prastarého vzezření se pro jistotu rovnou vyráběly.

Jak už bylo řečeno, coby primární úkol nadřízení uložili Ahnenerbe odhalit ztracenou historii fiktivní rasy nordických nadlidí a sehnat důkazy, že tito árijci, původně dlící v krajích věčného mrazu na severu Evropy, stáli za rozkvětem antického Řecka a Říma nebo že ovládali mocné říše v Orientu a na Dálném východě. Himmler schválil mnoho expedic, do nichž vkládal velké naděje.

Ahnenerbe působilo v Nizozemí na Fríských ostrovech, ve finské Karélii, známé jako země šamanů. Na jihošvédské pahorkatině Bohuslän vědci z SS luštili skalní rytiny, zkoumali jeskynní komplexy v Itálii, pozůstatky obchodních stezek v Transylvánii, dostali se až do Bagdádu a Damašku. Himmler se nadšeně chytil i teorie, že výtvorem árijských stavitelů jsou dokonce pyramidy v bolivijských Andách, a hodlal za oceán vyslat další týmy.

Propuknutí druhé světové války ovšem učinilo nákladným expedicím přítrž. Musely se odložit již naplánované výpravy na Krym, Kanárské ostrovy a do hlubin roklí na Kavkaze. Ani vytouženého vylodění oddílů SS u arktických břehů už se Heinrich Himmler nedočkal. Chuť mu spravily alespoň loupeživé nájezdy Ahnenerbe na muzea, univerzity a galerie na okupovaných územích, odkud putovaly do Německa exponáty často nevyčíslitelné umělecké a historické hodnoty. 

Dokončení: Mystika třetí říše (2): Himmlerova Ahnenerbe hledala kořeny „čisté rasy“ (vychází ve středu 3. října)

Ahnenerbe v českých luzích

Společnost se velmi zajímala také o pravěká naleziště a místa spojená s keltskou mytologií na území Čech a Moravy. Po nacistické okupaci a zřízení protektorátu vzalo Ahnenerbe pod svá křídla památkovou péči i Archeologický ústav Univerzity Karlovy. Vědci z SS pokračovali v odkrývání vrstev půdy v Dolních Věstonicích, kde byla v roce 1925 objevena proslulá hliněná soška venuše. Němci věřili, že i v krasových jeskyních na jižní Moravě nebo ve skalních městech Českého ráje učiní významné objevy, které by zaplnily slepá místa ve vědění o kromaňonské kultuře, lovcích mamutů a o době halštatské.

TIP: Zrod nacistického Kamelotu: Na hradě Wewelsburg se konaly okultní rituály

Hrad Bouzov ze 13. století na Olomoucku zamýšlel Reichsführer přebudovat na další řádový hrad SS a nechal zkoumat jeho podzemní katakomby a bohatou knihovnu. Nájezdům Himmlerových vědců neodolal ani Pražský hrad. Vykopávky probíhaly v Jelením příkopu i ve Svatovítské katedrále.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock + © Deutsches Historisches Museum

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907