Na dně Středozemního moře bude fungovat unikátní observatoř. Zaměřit se má na nepolapitelná neutrina
Teleskopy, které slouží k pozorování téměř nepolapitelných částic neutrin, bývají postavené v extrémním prostředí, které zajistí odstínění jiných částic a rušivých vlivů. Platí to i pro nově budovaný teleskop KM3NeT nebo též Cubic Kilometre Neutrino Telescope, který vyrůstá na místě, kde byste určitě astronomickou observatoř nečekali – na dně Středozemního moře.
Neutrina jen velice neochotně a zřídka interagují s částicemi běžné hmoty. Když k tomu ale dojde v mořské vodě, objeví se záblesk Čerenkovova záření, který pak přístroje tohoto unikátního teleskopu mohou detekovat.
Teleskop KM3NeT v současnosti vyrůstá na dvou místech a nejspíš vznikne ještě třetí. Stanice u pobřeží francouzské Riviéry studuje především „místní“ neutrina, které přilétají hlavně od Slunce. Druhá stanice vyrůstá u pobřeží Sicílie a má na starost vysokoenergetická neutrina ze supernov, srážek neutronových hvězd a dalších extrémních vesmírných fenoménů.
Teleskop KM3NeT ještě není dokončený. Až bude hotový, jeho detektory a další zařízení zaberou celkem asi 5 kilometrů krychlových Středozemního moře, na což ostatně odkazuje i název teleskopu. Stanice u francouzského a sicilského pobřeží již ale fungují s částí detektorů a sbírají data. Na rozdíl od obvyklých teleskopů KM3NeT nepozoruje oblohu, ale hledí naopak na mořské dno. Jenom neutrina totiž mohou prolétnout skrz Zemi a vletět do teleskopu „zespoda“.
TIP: Neutrinová observatoř IceCube se přidala k lovu na rychlé rádiové záblesky
KM3NeT není jedinou podobnou neutrinovou observatoří na světě. Stavba teleskopu navazuje na tři předchozí menší projekty ve Středozemním moři: ANTARES, NEMO a NESTOR. A na jižním pólu již nějakou dobu úspěšně pracuje Neutrinová observatoř IceCube. Až bude teleskop KM3NeT v plném provozu, společně s observatoří IceCube pokryjí celou oblohu a vytvoří globální virtuální neutrinovou observatoř.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)