Na návštěvě u modrozeleného obra: Když sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu

- Vít Straka

Čtyřiadvacátého ledna 1986 se sonda Voyager 2 na své průzkumné misi maximálně přiblížila k Uranu – prolétla 81 500 km nad hranicí jeho atmosféry a zásadním způsobem rozšířila naše znalosti o vzdáleném modrozeleném obrovi

Nejbližší přiblížení k Uranu nastalo 24. ledna 1986, kdy se sonda nacházela 81 500 km nad horní vrstvou Uranovy atmosféry. Během průletu kolem planety sonda objevila 10 dříve neznámých měsíců. Během průletu sonda odeslala k Zemi okolo 8 000 fotografií.
Nejbližší přiblížení k Uranu nastalo 24. ledna 1986, kdy se sonda nacházela 81 500 km nad horní vrstvou Uranovy atmosféry. Během průletu kolem planety sonda objevila 10 dříve neznámých měsíců. Během průletu sonda odeslala k Zemi okolo 8 000 fotografií.
24 . 1 . 1986

Reklama

Voyager 2 odstartoval 20. srpna 1977, šestnáct dní před svým „dvojčetem“ Voyagerem 1. Po úspěšném dokončení primární mise, jejímž cílem se staly průzkumné průlety kolem Jupitera a Saturnu, byla sonda vzhledem k dobrému technickému stavu nasměrována na přímou přeletovou dráhu k Uranu.

Neviditelné prstence

O planetě vzdálené asi tři miliardy kilometrů od Slunce už tehdy vědci samozřejmě leccos věděli. Například jejích devět úzkých prstenců objevili na základě kolísání jasnosti hvězdy, kterou Uran na obloze vždy na krátkou dobu zdánlivě překrýval. Snímky z Voyageru ovšem ukázaly, že těleso ve skutečnosti obklopuje jedenáct prstenců. Ovšem na rozdíl například od Saturnovy „ozdoby“ jsou tmavě šedé, takže odrážejí jen několik procent slunečního světla, a proto se ze Země obtížně detekují.

TIP: Voyager 2: Návštěva u ledových obrů aneb Velká cesta Sluneční soustavou

Velké překvapení pak přinesly snímky měsíce Miranda s průměrem asi 480 km. Astronomové se do té doby domnívali, že tak malá ledová tělesa nedlouho po svém vzniku vychladnou a zamrznou. Na fotografiích z Voyageru proto očekávali nanejvýš impaktní krátery. Sonda však na Zemi odvysílala záběry různých trhlin, srázů a kaňonů, přecházejících přes evidentně starší povrch – ukazovalo to na tektonickou a termální aktivitu, jež po delší dobu utvářela povrch tělesa. 

Před příletem Voyageru 2 vědci také pomocí teleskopů naměřili v atmosféře planety teplotu zhruba −214 °C. Automat ovšem odhalil překvapivou distribuci tepla, díky níž panovala na obou pólech přibližně stejná situace, přestože Slunce ozařovalo již desítky let pouze jeden z nich (planeta má výrazný sklon rovníku k ekliptice, takže naši hvězdu obíhá v poloze „na boku“, jako by válela sudy). 

Voyager 2 rovněž odkryl výraznou odchylku magnetických pólů od obou konců osy rotace: Znamená to, že proudy hmoty, které magnetické pole vytvářejí, se nacházejí blízko horním vrstvám atmosféry Uranu. Sonda pomohla objevit i jedenáct nových oběžnic ledového obra. 

„Dvojka“ Uran minula a dobrý stav jejích aparatur rozhodl o dalším pokračování mise. O tři a půl roku později navštívila Neptun a prozkoumala jej podobně jako předchozí cíl. Přestože některé přístroje na palubě již byly vypnuty, sonda stále funguje a udržuje spojení se Zemí. V současnosti míří do mezihvězdného prostoru a nachází se asi 17,5 miliardy kilometrů od Slunce. Dodnes zůstává jediným průzkumníkem, jenž studoval ledové obry Uran a Neptun, i když primární mise zahrnovala pouze průlet kolem Jupitera a Saturnu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie, airandspace.si.edu, archiv autora



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: PexelsCC0)

Historie

Polar Bear 81 

autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství

Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)

Revue

Sovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Světlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)

Věda

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907