Tichý šepot z počátku času: Sonda CosmoCube má odhalit tajemství kosmického temna
Na odvrácené straně Měsíce má malá sonda CosmoCube zachytit tichý rádiový šepot z dob, kdy byl vesmír ještě ponořený do temnoty – a pomoci tak odhalit, jak vznikly první hvězdy, galaxie i samotná struktura kosmu.
Představte si vesmír bez světla, bez hvězd, bez galaxií – jen jako temnou a chladnou prázdnotu vyplněnou vodíkem. Právě takový byl vesmír v období známém jako „temný věk“ – záhadné a fascinující éře, která následovala krátce po Velkém třesku. Ačkoliv se dnes vesmír zdá být plný světla a života, jeho raná fáze byla doslova i obrazně ponořena do tmy. Toto období odstartovalo zhruba 380 000 let po Velkém třesku a trvalo 250 až 500 milionů let, než se rozzářily první hvězdy a galaxie v období označovaném jako reionizace.
Vědce temný věk nesmírně zajímá, ale stále toho o něm víme jen velmi málo. Máme k dispozici v podstatě jen dva typy záření, které pocházejí z té doby a mohou nám poskytnout nějaké informace. Jedním z nich je mikrovlnné reliktní záření vesmíru a druhým rádiové vlny s vlnovou délkou 21 cm, které vyzařuje neutrální vodík. Potíž je v tom, že tyto rádiové vlny jsou velmi slabé a snadno je zcela přehluší rádiové vysílání, které vzniká na Zemi, ať už přirozeně z atmosférických procesů nebo umělého původu.
Tichý šepot z dávných časů
Projekt CosmoCube, který plánují britští odborníci, nabízí v tomto směru elegantní a relativně levné řešení. Jde o miniaturní sondu, která zamíří k Měsíci a na jeho odvrácené straně bude poslouchat rádiové vlny v pásmu 10–100 MHz, které nesou stopy po nejstarším vodíku ve vesmíru. Náš souputník tak sondě poslouží jako gigantický štít proti rádiovým vlnám.
„Pokud to CosmoCube zvládne, pomůže nám pochopit významné období ve vývoji vesmíru,“ uvádí docent Eloy de Lera Acedo z Univerzity v Cambridgi. „Mladý vesmír se během temného věku přeměnil z jednoduchého temného prostoru na složitý vesmír vyplněný množstvím záření, jak ho známe dnes, se všemi hvězdami a galaxiemi.“
Sonda CosmoCube bude pro tento účel vybavená velmi přesným radiometrem s nízkou spotřebou energie. Na lunární oběžné dráze, zřejmě ve výšce asi 100 km nad povrchem Měsíce, bude z odvrácené strany naslouchat rádiovým vlnám a ve spoustě šumu hledat signál z mladého vesmíru. Ten by podle vědců mohl přinést přelomové odpovědi na zásadní otázky: Jak se z temného vesmíru zrodily první struktury? Jakou roli v tom hrála temná hmota? Pokud vše půjde podle plánu, CosmoCube by měla dorazit na lunární orbitu do konce dekády.
