Na polském severu: Město Gdaňsk již stovky let znovu vstává z popela

19.06.2020 - Ivo Brodský

Historie města Gdaňsk se píše již dlouhá staletí. Každoročně tam proto míří tisíce turistů, aby si vychutnali nezapomenutelnou procházku po Královské cestě, úchvatnou architekturu i jedinečnou atmosféru

<p>Ohromný přístavní jeřáb Żuraw je dodnes funkční, a navíc průchozí.</p>

Ohromný přístavní jeřáb Żuraw je dodnes funkční, a navíc průchozí.


Reklama

Gdaňsk byl vždycky městem obchodníků. Nacházel se na křižovatce tras a představoval důležitou zastávku na tzv. Jantarové cestě, po níž „zlato severu“ vytěžené v Baltském moři plynulo na trhy po celé Evropě. Pro své bohatství se sídlo často stávalo terčem nájezdů a drancování, po každé katastrofě se však znovu pozvedlo jako bájný fénix. Určitě k tomu přispěl i nezdolný podnikatelský duch a vzájemná tolerance obyvatel z řad mnoha národností: Kromě Poláků a Němců ve městě žili a působili i Holanďané, Skoti, Italové, Francouzi či Skandinávci.

Každá epocha tam přinesla něco nového, charakteristického, neobyčejného. Po řádu německých rytířů, který se Gdaňsku zmocnil v roce 1308, zůstaly monumentální sakrální stavby, zatímco za vlády Kazimíra IV. Jagellonského v polovině 15. století započal společenský i obchodní rozkvět.

Cestou vladařů

Historickou tepnu města představuje tzv. Královská cesta, jež nabízí úchvatné pohledy na bohaté měšťanské domy. Ústí na centrální Dlouhý trh, proto sloužila k pořádání procesí, když do Gdaňsku zavítal například panovník. Honosný přívlastek „Královská“ se však ujal až v pozdním středověku, do té doby se jí říkalo „Dlouhá“. 

Na jejím začátku se dnes tyčí renesanční Vysoká brána, která tvořila od 16. století součást souvislého opevnění. Jen pár kroků za ní narazíte na stavbu připomínající hrad, v níž se mísí gotika s renesancí, přičemž rovněž utvářela obranné hradby. Její název Katownia je všeříkající: V bývalém vězení a mučírně dnes sídlí jedinečné muzeum jantaru, který v oblasti od nepaměti hrál a stále hraje důležitou roli. O pouhých několik metrů dál projdete další renesanční bránou a ocitnete se v srdci Starého města. Po obou stranách stojí měšťanské domy, historicky věrně zrekonstruované po zkáze druhé světové války.

U krále Artuše

Městské muzeum ve Staré radnici láká svými reprezentativními sály z 16. a 17. století a výhledem z ochozu věže ve výšce 48 metrů. Hlavní gdaňské náměstí, Dlouhý trh, opět zahrnuje řadu nádherných budov, jedna však vyniká vzhledem i historickým významem: Pojmenování Artušova dvora, přestavěného začátkem 17. století ve stylu holandského manýrismu, není náhodné. Po vzoru legendárního keltského krále se v něm – u kulatého stolu a pod nejvyššími kachlovými kamny světa – scházeli význační gdaňští patriciové, zástupci cechů tam hájili své zájmy a uzavírali smlouvy podáním ruky. 

Prostranství před Starou radnicí a Artušovým dvorem zdobí již od počátku 17. století symbol města, Neptunova fontána. Váže se k ní legenda, jak vznikl slavný bylinný likér Goldwasser neboli Zlatá voda, který se v místě vyráběl od roku 1598 a proslul obsaženými šupinkami zlata. Boha Neptuna prý rozhněvalo, že mu lidé stále házejí do kašny peníze, udeřil tedy svým trojzubcem do vody a proměnil všechny mince v malé plátky cenného kovu. Následně se tak mohl zrodit likér, který kromě kmínu, anýzu, koriandru či kardamomu obsahuje také kousíčky 22karátového zlata. Ve skutečnosti však za jeho vznikem stojí holandský kupec, jehož potomci nápoj v místě vyráběli až do konce druhé světové války. Po nástupu komunismu se pak produkce přesunula na západ Německa. 

Stáje i zbrojnice v novém

Na východní straně uzavírá náměstí renesanční palác Zelená brána, který tvoří průchod k řece Motlavě, přítoku Mrtvé Visly. Blízká Mariacká ulice pak patří k nejpoetičtějším koutům města: Zahrnuje spoustu obchodů s jantarem a na jejím konci se tyčí monumentální bazilika Nanebevzetí nejsvětější Panny Marie, největší cihlová sakrální stavba světa. 

Při návštěvě Gdaňsku nesmíte opomenout ani slavný historický přístavní jeřáb Żuraw, zrekonstruovaný a vybavený velkým šlapacím kolem pro zvedání nákladů. Funguje dodnes a dřív sloužil mimo jiné k usazování stěžňů do lodí. Město se ovšem pyšní také architektonickými přestavbami: Z bývalé elektrárny se stala budova filharmonie, z renesanční zbrojnice je dnes Akademie umění, kasárny se přeměnily na Akademii hudby a Baltická opera vznikla z někdejších stájí.

Ani zbrkle, ani bojácně

Druhá světová válka znamenala pro město katastrofu. Většina polských obyvatel byla po německé okupaci odsunuta a během protiofenzivy Rudé armády v dubnu 1945 srovnali dělostřelci se zemí devět desetin historického jádra. O to obdivuhodněji působí poválečná rekonstrukce, která probíhá prakticky dodnes: Z hromad sutin znova vyrostly sakrální stavby i patricijské paláce a podařilo se obnovit také doky.

TIP: Nejstarší polský maják v Rozewie: Kdy zhasnou poslední světla?

V domovině astronoma Johannese Hevelia, fyzika Daniela Gabriela Fahrenheita, filozofa Arthura Schopenhauera či spisovatele Güntera Grasse to ani jinak nešlo – přesně podle starého latinského hesla „nec temere, nec timide“, tedy „ani zbrkle, ani bojácně“

Zřejmě i proto lidé v Gdaňsku v 70. letech minulého století povstali proti komunistické diktatuře a právě tam se zrodilo hnutí Solidarita, jež pak v 80. letech srazilo komunismus na kolena. 

Zlatá epocha

Jako o „zlaté epoše“ se hovoří o období renesance a humanismu, které silně zasáhly i polské město. V té době Gdaňsk přitahoval významné umělce a řemeslníky z celé Evropy. Díky zapojení do tzv. hanzovní ligy, spolku svobodných měst převážně na severu Německa a v okolí Baltu, tamní obchod neuvěřitelně vzkvétal. Ochranu v místě našli například pracovití protestanti, které jinde v Evropě ohrožovaly náboženské sváry s katolickou většinou. Lokální společenský život se vyznačoval tolerancí i selským rozumem a točil se právě okolo obchodů. 

Ačkoliv Gdaňsk ve 14. století zabral řád německých rytířů, načež část původních obyvatel vyvraždil a kolonizoval oblast německy mluvícími osadníky, polština nikdy nevymizela a stala se součástí tamního ducha. 

Návrat svobody

Změna přišla v polovině 18. století, kdy se na město zaměřila pozornost Pruska. Při druhém dělení Polska v roce 1793 země ztratila samostatnost, Prusové Gdaňsk obsadili a germanizovali. Jeho jméno zmizelo z map a vystřídalo jej pojmenování Danzig

Po první světové válce se metropole s většinovým německým obyvatelstvem stala „svobodným městem“ pod patronací Společnosti národů. Rozhodnutí však bylo trnem v oku nacistickému Německu, a prvotní výstřely druhé světové války proto padly právě tam, na poloostrově Westerplatte. Gdaňsk se ocitl pod správou Říše, ale po pádu nacistického režimu se vrátil pod polská křídla.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Solar Orbiter má panely s rozpětím 18 metrů a váží 1,8 tuny. Na palubě nese deset měřicích přístrojů a okolo Slunce bude obíhat do roku 2027.

Vesmír

Slovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.

Historie

Vyvolávací cena státovky je jeden milion korun. „Odhaduji, že se její cena může vyšplhat až na čtyřnásobek,“ uvádí Aleš Kohout spolumajitel aukční společnosti. Naposledy se ve veřejné nabídce tato bankovka objevila v květnu 1994 a vydražila se za 280 000 Kč. 

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907