Na výrony metanu v Arktidě má vliv gravitační síla Měsíce

19.12.2020 - Stanislav Mihulka

Není žádným tajemstvím, že v arktických oblastech dochází k únikům metanu. Podle francouzských vědců to má co do činění s Měsícem...

<p>Přitažlivost Měsíce vyvolává přílivy a odlivy, které zase mění tlak vodního sloupce. To působí na ložiska metanu, který se postupně uvolňuje do atmosféry.</p>

Přitažlivost Měsíce vyvolává přílivy a odlivy, které zase mění tlak vodního sloupce. To působí na ložiska metanu, který se postupně uvolňuje do atmosféry.


Reklama

Není žádným tajemstvím, že v arktických oblastech, jak na souši, tak v oceánu, dochází k únikům metanu z hornin do atmosféry. Děje se to již velice dlouho, dlouhé tisíce let. Odborníci se ale obávají, že se to s postupujícím globálním oteplováním bude zesilovat. Do atmosféry se díky lidským aktivitám dostává i metan z dalších zdrojů, což dohromady představuje podstatnou hrozbu. Metan je totiž velmi účinný skleníkový plyn.

Přestože je metan ve středu pozornosti vědců, některým procesům souvisejícím s jeho koloběhem v prostředí a faktorům, které je ovlivňují, vlastně stále moc nerozumíme. Francouzský badatel Nabil Sultan z oceánografického institutu Ifremer se svými kolegy zjistil, že na výrony metanu z oceánu působí mimo jiné i Měsíc.

TIP: Vědci zaznamenali obrovské emise metanu v oblasti Východosibiřského moře

Je to vlastně jednoduché. Měsíc, přesněji řečeno jeho gravitační přitažlivost, se projevuje v podobě přílivů a odlivů. Ty představují mocnou geologickou sílu, která neustále tvaruje pobřeží moří a oceánů. Sultan s kolegy přišli na to, že přílivy a odlivy také významnou měrou ovlivňují výrony metanu ze dna Severního ledového oceánu.

Badatelé si všimli, že ložiska metanu, která se nacházejí v sedimentech do hloubky jednoho metru pod mořským dnem, jsou citlivá i na malé změny tlaku vodního sloupce. Při odlivu tlak vody na dno klesá a metanu se uvolňuje víc. Příliv naopak tlak vodního sloupce zvyšuje a zároveň omezuje uvolňování metanu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907