Na Zemi každoročně dopadne více než 5 tisíc tun prachu z vesmíru

12.04.2021 - Stanislav Mihulka

Průzkum v Antarktidě prozradil, jak je naše planeta zásobovaná materiálem z kosmického prostoru


Reklama

Sluneční soustava je plná prachu. Většina pochází z komet, planet a planetek a některá zrna jsou i staršího původu. Kosmický prach se pochopitelně nevyhýbá ani naší planetě – většina sice shoří v atmosféře, malá část se ale dostane až na její povrch. Francouzští vědci se proto pokusili odpovědět na otázkou, kolik takového prachu je...

Vědecký tým z Národního výzkumného centra CNRS a Université Paris-Saclay analyzoval kosmické smetí na Zemi za posledních 20 let. Jejich výzkum ukázal, že na naši planetu ročně dopadne v průměru asi 5,2 tisíc tun mikrometeoritů a asi 10 tun větších meteoritů.

Mikrometeority v Antarktidě 

Badatelé v rámci tohoto výzkumu využili francouzsko-italskou antarktickou základnu Concordia, která se nachází v oblasti Dome C, v srdci Antarktidy. V této oblasti jen málo sněží a je tu velmi málo pozemského prachu. Proto se v těchto místech dobře analyzují mikrometeority, které přiletí z vesmíru.

Autoři studie odhadují, že většina mikrometeoritů, které dopadnou na Zemi (asi 80 procent z celkového množství), pochází z komet, především z Jupiterovy rodiny komet. Zbývající mikrometeority pocházejí převážně z planetek.

TIP: Pozdrav minulosti: V bílých útesech Doveru spočívají fosilizované mikrometeority

Rovněž se ukázalo, že se na Zemi vyskytuje podstatně méně mikrometeoritů menších než 100 mikronů – než kolik jich předvídají dosavadní modely. Vysvětlení tohoto nesouladu může být hned několik: buď tyto mikrometeority vědci nedokázali správně sesbírat nebo hoří v atmosféře ve větším množství než jsme si mysleli. Další možností je, že naše modely o výskytu prachu ve Sluneční soustavě jsou jednoduše chybné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír
Zajímavosti

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907