Nad severní Evropou byly nedávno k vidění vzácné perleťové oblaky

06.02.2023 - Stanislav Mihulka

Extrémně nízké teploty ve stratosféře 25. ledna v oblasti Arktidy daly vzniknout vzácnému atmosférickému jevu

<p>Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. <em>(foto: Wikimedia Commons, Honzach, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, Honzach, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Obyvatelé zemí nacházejících se za severním polárním kruhem, včetně Islandu, Norska a Finska měli ve středu 25. ledna (2023) skvělou příležitost pozorovat vzácný a mimořádně efektní atmosférický jev. Vytvořil se tam větší počet polárních stratosférických oblaků (PSC), které jsou též známé jako perleťové oblaky. Ty jsou obvykle překrásně zdobené duhovými barvami a často připomínají spíše polární záři než mračna. Také si je lidé běžně s polárními zářemi pletou.

Perleťové oblaky vznikají proti běžným typům mraků extrémně vysoko. Objevují se ve stratosféře, ve výškách kolem 15-25 kilometrů. Například vláknité cirry, které náležejí k běžným mrakům „vysokého patra,“ typicky vznikají ve výškách 8-13 kilometrů.

Stratosféra s perletí

Pokud ale ve stratosféře výrazně klesne teplota a dostane se pod mínus 81 °C, molekuly vody v ovzduší se slepí do jemných ledových krystalků, které následně vytvoří zmíněná perleťová oblaka. Dochází k tomu především nad polárními oblastmi, kde teploty ve spodní části stratosféry bývají nejnižší.

TIP: Atlas mraků: Fascinující obrazy na obloze

Když skrze tyto krystalky září Slunce, rozptylují sluneční paprsky a vytvářejí dechberoucí efekt, který dal perleťovým oblakům jméno. Díky značné výšce, v níž se perleťové oblaky nacházejí, jsou jejich barvy patrné i ve chvílích, kdy z pohledu pozorovatele zapadne Slunce za obzor. Dokonce jsou v té době úplně nejjasnější.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

 Jak dostát svým závazkům? Pomůže vhodná strava, nebo je nutno přikročit k razantnějším úpravám? (ilustrace: Midjourney AI, CC0)

Historie

Pitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana PavlovaCC BY-SA 4.0)

Věda

Z nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)

Válka

Uran a jeho měsíce zřejmě skrývají nejedno tajemství. (foto: Wikimedia Commons, NASACC0)

Vesmír
Revue

Článek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemianCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907