Nad severním pólem Země byl poprvé detekován vesmírný hurikán plazmatu

10.03.2021 - Stanislav Mihulka

Meteorologické satelity vystopovaly obrovský a pro lidské oko neviditelný hurikán plazmatu

<p><strong>Plazmatické vesmírné hurikány nepředstavují pro Zemi žádné výrazné nebezpečí. Ovlivnit ale mohou například funkci satelitů nebo narušit GPS signál.</strong> <em>(zdroj: Qing-He Zhang, Shandong University)</em></p>

Plazmatické vesmírné hurikány nepředstavují pro Zemi žádné výrazné nebezpečí. Ovlivnit ale mohou například funkci satelitů nebo narušit GPS signál. (zdroj: Qing-He Zhang, Shandong University)


Reklama

Nad pozemskými oceány i nad pevninou řádí hurikány a další tropické cyklóny, veliké rotující bouřkové systémy v podobě obrovského víru. Astronomové nedávno poprvé pozorovali jev velmi podobný hurikánu v horních vrstvách atmosféry Země. Šlo o obrovský hurikán plazmatu, tedy ionizovaného plynu, o šířce asi 1 000 kilometrů.

Vesmírný hurikán řádil 20. srpna 2014, téměř 8 hodin. Otáčel se nad severním pólem Země. Tvořilo jej klubko siločar magnetického pole a proudy slunečního větru, takže hurikán nebyl viditelný lidským zrakem. Všimly si ho ale satelity, které v té době monitorovaly oblast severního pólu.

Liják elektronů 

Hurikán plazmatu byl pozoruhodně podobný klasickému hurikánu, včetně „oka“, klidné oblasti ve středu otáčející se bouře. Tento hurikán ovšem nebičoval své okolí dešťovou vodou, nýbrž elektrony, které z něho proudily do horních vrstev atmosféry. Přestože to byl první takový hurikán, jakého jsme si všimli, podle badatelů jsou takové jevy zřejmě relativně běžné.

TIP: NASA připravuje misi CYGNSS, která zlepší předpovídání hurikánů

Podle Mika Lockwooda z britské Univerzity v Readingu jde o důležité potvrzení, až doposud totiž nebylo jasné, zda takové vesmírné hurikány plazmatu vůbec existují. Stejně jako v případě klasických hurikánů, i vesmírný hurikán potřebuje obrovské množství energie. Podle všeho si ji bere z energie slunečního větru a jeho elektricky nabitých částic.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Qing-He Zhang, Shandong University

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907