NASA kvůli koronaviru znovu odkládá start teleskopu Jamese Webba

20.06.2020 - Martin Reichman

Vypuštění teleskopu Jamese Webba americké vesmírné agentury NASA, plánované na březen 2021, bude kvůli koronaviru nutné odložit.


Reklama

Vypuštění teleskopu Jamese Webba v březnu 2021 nebude možné, protože pandemie COVID-19 si vynutila padesátiprocentní snížení stavu personálu zapojeného do sestavování a testování vesmírného dalekohledu

Dalekohled Jamese Webba má v budoucnu nahradit již dosluhující Hubbleův teleskop, patřící rovněž NASA. Bude využit především ke zkoumání vývoje prvních galaxií a hvězd po takzvaném velkém třesku, jenž byl podle vědecké teorie počátkem vzniku vesmíru. K důležitým cílům bude patřit i pátrání po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Termín vypuštění teleskopu se v minulosti už několikrát posouval. Národní úřad pro letectví a vesmír původně doufal, že jej na oběžnou dráhu dostane už v roce 2007. Naposledy se měl dalekohled do vesmíru vydat letos v květnu, ale NASA rozhodla, že se tak v zájmu pečlivé přípravy stane v březnu 2021. Celosvětová pandemie COVID-19 si teď vynutila další odklad, neboť sestavování a testování se od března výrazně zpomalilo. Nový termín startu dalekohledu zatím není známý, podle Thomase Zurbuchena z NASA by se tak ale mohlo stát ještě během příštího roku.

Podle dalšího z administrátorů NASA Steva Jurczyka, musel hlavní dodavatel JWST Northrop Grumman přejít v důsledku omezení v souvislosti s pandemií koronaviru z dvousměnného řežimu na jednosměnný a o jeden den byl také zkrácen pracovní týden.

TIP: Připraveni ke startu! Vesmírný dalekohled Jamese Webba je kompletní

Finální testování nového teleskopu nicméně stále pokračují. V květnu inženýři Northrop Grumman úspěšně otestovali důležitou část konstrukce dalekohledu JWST, označovanou jako Deployable Tower Assembly. Hlavním úkolem tohoto dílu konstrukce je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji a spodní sekcí, ve které se nachází o poznání teplejší elektronika a pohonný systém. Vytvořením mezery mezi těmito částmi bude moci aktivní i pasivní chladicí systém teleskopu mnohem snáze ochladit zrcadla i senzory na mimořádně nízké teploty, které jsou vyžadovány pro optimální vědecký výzkum.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907