Návrat ke klasice: Vědci oživili původní penicilinovou plíseň Alexandera Fleminga

29.09.2020 - Stanislav Mihulka

Přečtení genomu původní plísně, díky které Alexander Fleming objevil penicilin, by mohlo pomoci v boji proti bakteriálním rezistencím

<p>Petriho miska se štetičkovcem <em>Penicillium chrysogenum</em>, z něhož byl poprvé izolován penicilin.</p>

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.


Reklama

V boji proti rezistentním bakteriím využíváme všechny myslitelné zbraně a triky. Tim Barraclough z britské Oxford University a jeho spolupracovníci nedávno překvapivě zjistili, že ještě nikdo nepřečetl genom původní plísně, kterou proslavil britský mikrobiolog Alexander Fleming.

Ten v roce 1928 úplnou náhodou objevil penicilin, když mu Petriho misky s bakteriemi napadla plíseň štětičkovec Penicillium chrysogenum. Po tomto průlomovém objevu byla původní plíseň z Flemingových Petriho misek zmražena a uchována pro budoucí výzkum. A ten čas podle všeho nadešel.

Odborníci už sice v minulosti vzorky této plísně rozmrazili a nechali plíseň narůst, zatím ale ještě nikdo nepřečetl celý genom Flemingova štětičkovce. Barracloughův tým to po nezbytném oživení štětičkovce udělal. Když měli přečteno, porovnali DNA této původní plísně s genomy dvou moderních kmenů štětičkovce, které se používají v USA k produkci penicilinu.

TIP: Technologie zrozené z války: Náročný boj s neviditelnou armádou

Takové porovnání je velmi cenné a ukazuje, jak se klíčové geny štětičkovce, které jsou zodpovědné za výrobu penicilinu, případně dalších zajímavých látek, změnily od Flemingových časů. Porovnání genomů původního a dnešních štětičkovců také napovídá, jak bychom mohli vylepšit produkci penicilinu nebo i samotný penicilin.

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: Crulina 98 / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědictví v podobě ručně malovaných krabiček, truhliček či talířků, které pod rukama zručných umělců vznikají, si místní předávají už od konce 18. století.

Zajímavosti

Šikovné medicínské mikroboty pohání při průchodu lidským tělem rotující vnější magnetické pole. Ve výřezu mikrobot na jednocentové minci.

Věda

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907