Návrat ke klasice: Vědci oživili původní penicilinovou plíseň Alexandera Fleminga

29.09.2020 - Stanislav Mihulka

Přečtení genomu původní plísně, díky které Alexander Fleming objevil penicilin, by mohlo pomoci v boji proti bakteriálním rezistencím

<p>Petriho miska se štetičkovcem <em>Penicillium chrysogenum</em>, z něhož byl poprvé izolován penicilin.</p>

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.


Reklama

V boji proti rezistentním bakteriím využíváme všechny myslitelné zbraně a triky. Tim Barraclough z britské Oxford University a jeho spolupracovníci nedávno překvapivě zjistili, že ještě nikdo nepřečetl genom původní plísně, kterou proslavil britský mikrobiolog Alexander Fleming.

Ten v roce 1928 úplnou náhodou objevil penicilin, když mu Petriho misky s bakteriemi napadla plíseň štětičkovec Penicillium chrysogenum. Po tomto průlomovém objevu byla původní plíseň z Flemingových Petriho misek zmražena a uchována pro budoucí výzkum. A ten čas podle všeho nadešel.

Odborníci už sice v minulosti vzorky této plísně rozmrazili a nechali plíseň narůst, zatím ale ještě nikdo nepřečetl celý genom Flemingova štětičkovce. Barracloughův tým to po nezbytném oživení štětičkovce udělal. Když měli přečteno, porovnali DNA této původní plísně s genomy dvou moderních kmenů štětičkovce, které se používají v USA k produkci penicilinu.

TIP: Technologie zrozené z války: Náročný boj s neviditelnou armádou

Takové porovnání je velmi cenné a ukazuje, jak se klíčové geny štětičkovce, které jsou zodpovědné za výrobu penicilinu, případně dalších zajímavých látek, změnily od Flemingových časů. Porovnání genomů původního a dnešních štětičkovců také napovídá, jak bychom mohli vylepšit produkci penicilinu nebo i samotný penicilin.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907