Virus ptačí chřipky H7N9 nabírá v Číně na síle. Stejný typ v minulosti usmrtil 41 % nakažených
Na čínských farmách se šíří nebezpečné viry
Odborníci v Číně nedávno objevili obzvláště smrtící kmen ptačí chřipky H7N9. V této chřipkové sezóně už nakazil více lidí, než kdykoli v minulosti od objevu tohoto typu viru v roce 2013. Do letošního února (2017) to bylo už 460 lidí.
Během prvních čtyř známých chřipkových sezón viru H7N9 se u 88 procent nakažených vyvinul těžký zápal plic. 68 procent infikovaných skončilo na jednotce intenzivní péče a 41 procent lidí s virem H7N9 zemřelo v důsledku septického šoku a vícenásobného selhání orgánů. Jedná se o jiný typ chřipkového viru, než jaký aktuálně řádí v Česku (H5N8).
TIP: Po evropských drůbežárnách se opět šíří ptačí chřipka: Jsou na řadě i lidé?
Podle nových zjištění se většina pacientů nakazila virem H7N9 během kontaktu s infikovanou drůbeží na farmách. Riziko přenosu s člověka na člověka je podle odborníků zatím poměrně nízké a omezuje se jen na osoby v těsném kontaktu s nakaženým. Tento virus ale bude nutné do budoucna pozorně sledovat.
Live Science
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
