Nebezpečný vesmír: Kolik záření schytají astronauti cestou na Mars?

25.09.2018 - Stanislav Mihulka

Meziplanetární prostor je plný životu nebezpečného kosmického záření. Jak velké nebezpečí hrozí budoucím vesmírným cestovatelům?


Reklama

Lidé už konečně pokukují po cestování na rudou planetu. Taková cesta na Mars ale přináší celou řadu úskalí, jak pro techniku, tak i pro samotné astronauty. Jen během cesty na Mars budou lidé muset čelit možným technickým problémům, nudě, ponorkové nemoci, a v neposlední řadě i kosmickému záření.

Data z kosmických sond, které tuto cestu již podnikly, nám napovídají, kolik asi radiace od kosmického záření astronauti během této cesty schytají. Přístroje to zvládají relativně dobře, ale lidské tělo je bohužel obzvláště náchylné k poškození zářením, dokonce více než většina organismů na Zemi.

Jordanka Semkova z Bulharské akademi věd a její spolupracovníci použili měření evropské meziplanetární sondy ExoMars Trace Gas Orbiter a propočítali, že samotná cesta se Země na Mars při soudobých technologiích vystaví astronauty značné dávce záření. Vypadá to, že astronauti za tuto jedinou cestu dostanou nejméně 60 procent dávky záření, která je maximální doporučenou bezpečnou celoživotní dávkou.

TIP: ExoMars Trace Gas Orbiter a modul Schiaparelli EDM jsou na dohled Marsu

Maximální doporučená dávka se u různých lidí liší - pro mladou ženu je to dávka 1 sievertu, pro staršího muže 4 sieverty. Šedesát procent této dávky během cesty k Marsu je ale každopádně hodně. Další dávku záření pak astronauti mohou dostat na povrchu Marsu. Vědci se této záležitosti budou muset důkladně věnovat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií: ESA–D. Ducros

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907