Nečekaně náročná výzva: Přistání na Jupiterově měsíci nebude žádná legrace

10.10.2018 - Stanislav Mihulka

Z dálky vypadá Jupiterův měsíc Europa pěkně kulatý a hladký. Bližší pohled ale naznačuje, že případné přistání na jeho povrchu nemusí být nic jednoduchého

<p>Detail povrch ledového měsíce Europa</p>

Detail povrch ledového měsíce Europa


Reklama

Europa je nesmírně zajímavý ledový měsíc Jupiteru, který se vší pravděpodobností ukrývá ohromný podpovrchový oceán. Je to jeden ze světů, kde bychom rádi pátrali po stopách života nebo i po jiných podivuhodných věcech, které takový měsíc může nabídnout. Jenomže před průzkumem podpovrchového oceánu je nejprve nutné na Europě přistát. A to by mohl být problém.

Daniel Hobley z Cardiffské univerzity a jeho spolupracovníci tvrdí, že přistání na atraktivním ledovém měsíci budou komplikovat ostré ledové čepele, dosahující výšek čtyřpatrových domů. Jde o podobné útvary, jaké vznikají na Zemi odpařováním vodního ledu. V chilských Andách se jim říká „ledoví kajícníci“.

Ledoví kajícníci Europy

Zvláště v rovníkových oblastech Europy by pomalé odpařování ledu, společně s extrémně pomalým zvětráváním, mohlo vytvarovat celá moře čepelí, které budou vysoké až 15 metrů. Podobné „ledové kajícníky“ planetární vědci očekávají i na Plutu, kde je tvoří zmrzlý metan.

TIP: Hádanka vyřešena? Proč jsou na Plutu kusy ledu velké jako mrakodrapy

Z odstupu se nám Europa jeví jako velmi hladká koule. Ve skutečnosti jde o jeden z nejvíce hladkých objektů ve Sluneční soustavě. Podzemní oceán totiž na Europě brání vzniku pohoří, a rovněž zahlazuje stopy po impaktních kráterech. Na hladké a bezproblémové přistání to ale nemusí stačit.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL/University of Arizona

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketa Falcon Heavy mise STP-2 před startem

Vesmír

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

Příroda

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907