Nejhezčí české zahrady: Zelené pokoje bez střechy

31.08.2017 - Kateřina Helán Vašků

Dřív to byl zvyk těch nejbohatších společenských vrstev. Dnes si svoje menší zelené paláce u rodinných domů a vil buduje stále více lidí. A někdy je stojí víc peněz než samotná obydlí. Jak vypadají ty nejhezčí české zahrady?

Zahrada manželů Benešových -<p>Jedna z nejkrásnějších zahrad patří k vile prezidenta Beneše v Sezimově Ústí. Zaujme již rozlohou a samozřejmě i architekturou, kterou navrhl známý zahradní architekt Otokar Früchlinger.</p>
Zahrada manželů Benešových -

Jedna z nejkrásnějších zahrad patří k vile prezidenta Beneše v Sezimově Ústí. Zaujme již rozlohou a samozřejmě i architekturou, kterou navrhl známý zahradní architekt Otokar Früchlinger.


Reklama

Jedna z nejpůsobivějších českých kreací si před pěti lety vysloužila titul Zahrada roku. Obklopuje sto let starou vilu Sněženka v pražské Zbraslavi. Na první pohled přitom vypadá, jakoby se o ni nikdo nestaral. 

„Skutečně to tak má vypadat, protože opravdu místo toho, abyste každý týden museli vytáhnout sekačku, kocháte se tím, který pták či motýl se zrovna v místě vyskytuje,“ vysvětluje krásu zelené plochy zahradní architektka Jana Pyšková. 

Jana Pyšková navrhuje zahrady už třetí dekádu a patří mezi špičky v oboru. Miluje přírodní zahrady, které vypadají, jakoby u domu existovaly od nepaměti. Naopak nemá ráda přísně upravovaný trávník a vysazuje ho jen na důrazné přání klientů. „Je to dřina, protože ho musíte od května do konce července určitě dvakrát týdně sekat a hnojit, což jsou na běžnou rodinnou zahrádku desítky kil hnojiv, prostředků proti houbám a tak dále. Znamená to tedy peníze, hluk a také spotřebu vody – úplně nesmyslnou,“ vysvětluje svůj postoj k trávníkům Pyšková.

Jezírko i ovocné stromy 

Zahrada však není levná záležitost. „Měla by stát asi deset procent ceny domu, aby byla dobrým okolím a pokračováním zázemí konkrétního obydlí,“ říká Pyšková. Ve skutečnosti  to tak podle architektky ale nefunguje a Češi se děsí, už když mají do zahrady investovat tři procenta z ceny domu. Najdou se ale i majitelé, kteří do zahrady vloží dokonce víc než do domu a její cena se klidně pohybuje hodně přes milion korun. 

Odpočinek prezidenta Beneše 

Stejně jako jsou pojmem prvorepublikové vily, zůstávají jím i jejich zahrady. Jedna z nejkrásnějších patří k vile prezidenta Beneše v Sezimově Ústí. Zaujme již rozlohou a samozřejmě i architekturou, kterou navrhl známý zahradní architekt Otokar Früchlinger. Dnes sem občas jezdí na jednání český premiér a jednou za měsíc se krásami zelené přírody může kochat i veřejnost. 

TIP: Vila manželů Benešových se otevře o víkendu návštěvníkům

„Zahrada vznikla v anglickém krajinářském stylu a k vidění je zde řada zvláštních prvků jako pergola, altánky, amfory a různé menší plastiky. To vše vytváří menší zákoutí, která místu dodávají charakteristický romantický ráz,“ vysvětluje Andrea Šlechtová, průvodkyně Benešovou vilou.  

Starat se o zahradu patřilo k ušlechtilým koníčkům, který si Benešovi rozhodně užívali. Pěstovali tu růže a paní Hana si v místě hýčkala jednu skalku. Dalo se tam i sportovat a v místě se dodnes zachoval tenisový kurt, na kterém si kdysi zahrál i Vlasta Burian. 

S dešťovkou a bez hnojiv 

Můžeme také u zahrad současnosti mluvit o určitých trendech? „Dnešek je do určité míry návratem k zahradničení před řekněme sto lety. Tehdy lidé zachytávali dešťovou vodu, necpali hnojivo někam, kam nemuseli, nesázeli nesmyslně rostliny tam, kde se jim nedařilo... Velkým trendem k staršímu zahradničení je dnes i pěstování jedlých věcí,“ shrnuje Jana Pyšková. 

Zahradní architekti všech dob i stylů se každopádně shodují minimálně v jedné věci: Zahrady domů a vil představují další zelené „pokoje“, do nichž je potřeba investovat a starat se o ně. Vložené úsilí se ovšem rozhodně vyplatí, jak potvrzují majitelé nejhezčích českých zahrad dneška. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Město Sezimovo ústí

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907