Dřív to byl zvyk těch nejbohatších společenských vrstev. Dnes si svoje menší zelené paláce u rodinných domů a vil buduje stále více lidí. A někdy je stojí víc peněz než samotná obydlí. Jak vypadají ty nejhezčí české zahrady?
Jedna z nejpůsobivějších českých kreací si před pěti lety vysloužila titul Zahrada roku. Obklopuje sto let starou vilu Sněženka v pražské Zbraslavi. Na první pohled přitom vypadá, jakoby se o ni nikdo nestaral.
„Skutečně to tak má vypadat, protože opravdu místo toho, abyste každý týden museli vytáhnout sekačku, kocháte se tím, který pták či motýl se zrovna v místě vyskytuje,“ vysvětluje krásu zelené plochy zahradní architektka Jana Pyšková.
Jana Pyšková navrhuje zahrady už třetí dekádu a patří mezi špičky v oboru. Miluje přírodní zahrady, které vypadají, jakoby u domu existovaly od nepaměti. Naopak nemá ráda přísně upravovaný trávník a vysazuje ho jen na důrazné přání klientů. „Je to dřina, protože ho musíte od května do konce července určitě dvakrát týdně sekat a hnojit, což jsou na běžnou rodinnou zahrádku desítky kil hnojiv, prostředků proti houbám a tak dále. Znamená to tedy peníze, hluk a také spotřebu vody – úplně nesmyslnou,“ vysvětluje svůj postoj k trávníkům Pyšková.
Zahrada však není levná záležitost. „Měla by stát asi deset procent ceny domu, aby byla dobrým okolím a pokračováním zázemí konkrétního obydlí,“ říká Pyšková. Ve skutečnosti to tak podle architektky ale nefunguje a Češi se děsí, už když mají do zahrady investovat tři procenta z ceny domu. Najdou se ale i majitelé, kteří do zahrady vloží dokonce víc než do domu a její cena se klidně pohybuje hodně přes milion korun.
Stejně jako jsou pojmem prvorepublikové vily, zůstávají jím i jejich zahrady. Jedna z nejkrásnějších patří k vile prezidenta Beneše v Sezimově Ústí. Zaujme již rozlohou a samozřejmě i architekturou, kterou navrhl známý zahradní architekt Otokar Früchlinger. Dnes sem občas jezdí na jednání český premiér a jednou za měsíc se krásami zelené přírody může kochat i veřejnost.
TIP: Vila manželů Benešových se otevře o víkendu návštěvníkům
„Zahrada vznikla v anglickém krajinářském stylu a k vidění je zde řada zvláštních prvků jako pergola, altánky, amfory a různé menší plastiky. To vše vytváří menší zákoutí, která místu dodávají charakteristický romantický ráz,“ vysvětluje Andrea Šlechtová, průvodkyně Benešovou vilou.
Starat se o zahradu patřilo k ušlechtilým koníčkům, který si Benešovi rozhodně užívali. Pěstovali tu růže a paní Hana si v místě hýčkala jednu skalku. Dalo se tam i sportovat a v místě se dodnes zachoval tenisový kurt, na kterém si kdysi zahrál i Vlasta Burian.
Můžeme také u zahrad současnosti mluvit o určitých trendech? „Dnešek je do určité míry návratem k zahradničení před řekněme sto lety. Tehdy lidé zachytávali dešťovou vodu, necpali hnojivo někam, kam nemuseli, nesázeli nesmyslně rostliny tam, kde se jim nedařilo... Velkým trendem k staršímu zahradničení je dnes i pěstování jedlých věcí,“ shrnuje Jana Pyšková.
Zahradní architekti všech dob i stylů se každopádně shodují minimálně v jedné věci: Zahrady domů a vil představují další zelené „pokoje“, do nichž je potřeba investovat a starat se o ně. Vložené úsilí se ovšem rozhodně vyplatí, jak potvrzují majitelé nejhezčích českých zahrad dneška.
100+1 zahraniční zajímavost
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
RevueSkunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-Prairie, CC BY 2.0)
HistoriePřemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, Dobroš, CC BY-SA 4.0)