Nejplodnější rodička všech dob? Rekord z carského Ruska doprovází řada pochybností
Kolik dětí může za život porodit jedna žena? Guinnessova kniha rekordů tvrdí, že šedesát devět. Přesně tolik dětí měla kolem poloviny 18. století přivést na svět rolnice Valentina Vasiljevová v ruském městě Šuja.
Žena, již lze označit za nejplodnější v historii a bezkonkurenční rekordmanku v oboru lidské reprodukce, se údajně narodila na samém prahu 18. století v evropské části Ruska, necelých tři sta kilometrů severozápadně od Moskvy. Mezi lety 1725 a 1765 celkem 27× porodila, z čehož 16× přivedla na svět dvojčata, 7× trojčata a 4× čtyřčata. To mimo jiné znamená, že úctyhodných dvacet let svého dospělého života prožila těhotná. Nad dětskou rakví přitom plakala jen ve dvou případech, neboť z jejích 69 dětí se 67 ve zdraví dožilo dospělosti.
A aby toho nebylo málo, Valentinin manžel Fjodor Vasiljev se stal otcem celkem 87 dětí, když se po smrti Valentiny v patrně již značně pokročilém věku podruhé oženil a zplodil dalších 18 potomků. Druhá Fjodorova žena, jejíž jméno pohltilo propadliště dějin, se nicméně nemohla s Valentinou rovnat: z jejích celkových osmi porodů vzešlo „pouze“ šest dvojčat a dvoje trojčata.
Nezpochybnitelný rekord?
Tyto jen obtížně uvěřitelné číselné údaje figurují v databázi Guinnessových rekordů, kde se začaly pravidelně objevovat nejpozději od počátku sedmdesátých let 20. století. Od té doby tuto nejvýkonnější matku světa žádná jiná žena nepřekonala. Ačkoliv je čistě teoreticky z fyziologického hlediska možné, aby jedna žena během svého reprodukčního období porodila bezmála sedmdesát dětí, nelze záznamy o ruské rolnici Valentině Vasiljevové ani jejích početných ratolestech nijak ověřit. Neexistují doklady o jejím narození ani úmrtí a dohledat nelze ani jména narozených dětí, natož jejich životní data.
Nejasnosti panují rovněž ohledně toho, kolikrát byl Fjodor Vasiljev ve skutečnosti vlastně ženat. V lékařské obci a mezi historiky zabývajícími se demografickými otázkami pak vzbuzuje značnou nedůvěru především vysoká míra přežití dětí Valentiny a Fjodora Vasiljevových, která dosahuje téměř sta procent. Vícečetná těhotenství se totiž ani v současnosti neobejdou bez značných zdravotních rizik. Dlouhou sekvenci porodů dvojčat, trojčat a čtyřčat, při nichž by nedošlo k úmrtí žádného z novorozeňat, proto vědci odkazují do říše pohádek. Nehledě na úroveň výživy a hygieny v rolnických oblastech Ruska v polovině 19. století.
Za první oficiální zmínku o neobvykle početné rodině Vasiljevových je považována zpráva datovaná ke dni 27. března 1782, jejímž prostřednictvím bratři z kláštera v Nikolsku informovali moskevské úřady. Následujícího roku 1783 se manželé poprvé objevili v novinách, a to v srpnovém čísle anglického časopise The Gentleman’s Magazine, jehož redakci správnost údajů potvrdil jistý kupec obchodující s Ruskem. V době vydání článku měl být mnohonásobný otec Fjodor nejen živ, nýbrž se měl též těšit pevnému zdraví.
Některé pozdější zprávy v tisku uvedly, že se zasloužilá matka setkala s ruskou carevnou a u jiných se objevily fotografie samotné Valentiny i její rozvětvené rodiny. Vzhledem ke skutečnosti, že Valentina zemřela nejpozději před rokem 1782 v Rusku, zatímco první fotografii svět spatřil až mezi lety 1826 a 1827 ve Francii, se však očividně jedná o podvrh. Přes značné nejasnosti a vysokou míru nevěrohodnosti redakce Guinnessových rekordů trvá na platnosti záznamu a jediným způsobem, jak dosáhnout jeho smazání, tedy zůstává překonat jej.
