Nejstarší Evropanka: DNA 117leté ženy odhaluje tajemství dlouhověkosti
Co stojí za výjimečnou vitalitou ženy, která se dožila 117 let? Vědci v Barceloně v jejím genomu našli stopy, které mohou pomoci odhalit tajemství dlouhověkosti.
Vědci z Barcelony získali unikátní příležitost nahlédnout do tajemství extrémní dlouhověkosti. Podrobně prozkoumali tělo Marie Branyasové, která zemřela v roce 2024 ve věku 117 let jako nejstarší žijící člověk na světě. Výsledky, zveřejněné v časopise Cell Reports Medicine, naznačují, že Branyasová byla výjimečná nejen svou disciplínou a životním stylem, ale především genomem, který stárnul mnohem pomaleji než její tělo.
Genetická výhra v loterii života
Analýzy krve, slin, moči a střevního mikrobiomu ukázaly, že Maria Branyasová měla genové varianty spojené s dobrou funkcí imunitního systému, zdravým srdcem i mozkem a celkově nízkou mírou chronických zánětů. Vědci popsali její buňky jako „mladší“, než by odpovídalo jejímu reálnému věku.
Výjimečné zdraví potvrzují i výsledky z laboratoře: Maria měla velmi nízké hladiny „zlého“ LDL cholesterolu a triglyceridů a vysoký podíl „hodného“ HDL cholesterolu. Taková kombinace má podle vědců blahodárný vliv na cévy a srdce.
Aktivní život a středomořská strava
Maria byla do pozdního věku mentálně čilá, fyzicky i společensky aktivní. Sama připisovala svou kondici středomořské stravě bohaté na jogurty, i když odborníci upozorňují, že strava je z hlediska dlouhověkosti pouze jedním z mnoha faktorů. Podstatný díl její dlouhověkosti se podle všeho skrýval v genetice a celkové aktivitě.
Zvláštní kapitolou studie je stav jejích telomer – ochranných „čepiček“ na koncích chromozomů, jejichž zkracování se běžně spojuje se stárnutím a zvýšeným rizikem smrti. Branyasová měla telomery výrazně zkrácené, což vědce překvapilo. Nejnovější studie ale naznačují, že u lidí extrémně vysokého věku už délka telomer není dobrým ukazatelem biologického stáří. V jejím případě mohly naopak krátké telomery dokonce bránit rozvoji nádorů, protože omezovaly schopnost buněk nekontrolovaně se dělit.
Stáří nemusí znamenat nemoc
Podle hlavních autorů studie, epigenetiků Eloye Santose-Pujola a Aleixe Noguery-Castellse, Mariin příběh dokládá, že vysoký věk nemusí nutně znamenat špatné zdraví. Zároveň upozorňují, že jde o výjimečný případ a k potvrzení výsledků je nutné zkoumat širší skupiny dlouhověkých lidí.
Superstoletí lidé, tedy ti, kteří se dožívají nejméně 110 let, jsou stále vzácní: jen desetina těch, kdo se dožijí stovky, překročí i další dekádu. Každý takový případ je proto pro vědce cenným oknem do procesů, které umožňují člověku žít zdravě i ve velmi pokročilém věku. Poznatky z výzkumu Marii Branyasové by mohly vést k odhalení biomarkerů zdravého stárnutí a k novým strategiím, jak prodloužit lidský život.
