Nejstarší pěstní klíny nalezené v Británii nevyrobili lidé našeho druhu

26.06.2022 - Stanislav Mihulka

Moderní metoda datování pazourkových pěstních klínů z britského Canterbury odhalila, že vznikly před 600 tisíci lety. To je mnohem dříve, než vůbec vznikl náš druh Homo sapiens.

<p>Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského <em>(Homo heidelbergensis)</em>. <em>(ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, </em><em>CC BY 4.0)</em></p>

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, CC BY 4.0)


Reklama

Zhruba před sto lety objevili místní dělníci na předměstí Canterbury na jihovýchodě Anglie pazourkové pěstní klíny. Dlouho nebylo jasné, jak jsou vlastně staré. Zvrat přinesl nedávný výzkum vedený odborníky britské Univerzity v Cambridgi, kteří použili moderní metodu infračerveného-radiofluorescenčního (IR-RF) datování. 

Jde o pozoruhodnou metodu, která dokáže určit, kdy byly určité minerály naposledy vystaveny slunečnímu svitu. Z toho lze pak odvodit, kdy se ocitly pod zemí. Badatelé díky této metodě zjistili, že uvedené pěstní klíny pocházejí z doby asi před 600 tisíci lety. To je více než 300 tisíc let před tím, než vůbec vznikl náš druh Homo sapiens.

Prastaré pěstní klíny 

Podle archeologů je zřejmé, že pěstní klíny musel vyrobit někdo jiný. V té době panovalo klimaticky příznivé období a Británie byla spojená pevninou se zbytkem Evropy. Vědci přepokládají, že naši předkové v lidské vývojové linii dostávali do Británie možná už před 950 tisíci lety, ale zřejmě šlo jen o „dočasné pobyty“.

Místo nálezu pazourkových pěstních klínů. (foto: University of Cambridge, CC BY 4.0)

Nové datování pěstních klínů z Canterbury podporuje teorii, že jako první lidé se v Británii usadili příslušníci člověka heidelberského (Homo heidelbergensis), v průběhu zmíněného příznivého klimatického období, které trvalo zhruba před 620 tisíci až 560 tisíci let.

TIP: Vědci v Etiopii objevili kostěný pěstní klín starý 1,4 milionu let

O těchto dávných obyvatelích Británie víme jen velmi málo. Objevené nástroje nicméně ukazují, že žili v rámci možností spokojeným životem lovců-sběračů. „Pěstní klíny tohoto typu se často používaly ke zpracování zvířecích kůží. Jejich nález proto ukazuje, že lidé tehdy ze zvířecích kůží něco vyráběli, snad oblečení nebo přístřeší,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Tomos Proffitt z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907