Nejstarší pěstní klíny nalezené v Británii nevyrobili lidé našeho druhu

26.06.2022 - Stanislav Mihulka

Moderní metoda datování pazourkových pěstních klínů z britského Canterbury odhalila, že vznikly před 600 tisíci lety. To je mnohem dříve, než vůbec vznikl náš druh Homo sapiens.

<p>Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského <em>(Homo heidelbergensis)</em>. <em>(ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, </em><em>CC BY 4.0)</em></p>

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel Ugueto, CC BY 4.0)


Reklama

Zhruba před sto lety objevili místní dělníci na předměstí Canterbury na jihovýchodě Anglie pazourkové pěstní klíny. Dlouho nebylo jasné, jak jsou vlastně staré. Zvrat přinesl nedávný výzkum vedený odborníky britské Univerzity v Cambridgi, kteří použili moderní metodu infračerveného-radiofluorescenčního (IR-RF) datování. 

Jde o pozoruhodnou metodu, která dokáže určit, kdy byly určité minerály naposledy vystaveny slunečnímu svitu. Z toho lze pak odvodit, kdy se ocitly pod zemí. Badatelé díky této metodě zjistili, že uvedené pěstní klíny pocházejí z doby asi před 600 tisíci lety. To je více než 300 tisíc let před tím, než vůbec vznikl náš druh Homo sapiens.

Prastaré pěstní klíny 

Podle archeologů je zřejmé, že pěstní klíny musel vyrobit někdo jiný. V té době panovalo klimaticky příznivé období a Británie byla spojená pevninou se zbytkem Evropy. Vědci přepokládají, že naši předkové v lidské vývojové linii dostávali do Británie možná už před 950 tisíci lety, ale zřejmě šlo jen o „dočasné pobyty“.

Místo nálezu pazourkových pěstních klínů. (foto: University of Cambridge, CC BY 4.0)

Nové datování pěstních klínů z Canterbury podporuje teorii, že jako první lidé se v Británii usadili příslušníci člověka heidelberského (Homo heidelbergensis), v průběhu zmíněného příznivého klimatického období, které trvalo zhruba před 620 tisíci až 560 tisíci let.

TIP: Vědci v Etiopii objevili kostěný pěstní klín starý 1,4 milionu let

O těchto dávných obyvatelích Británie víme jen velmi málo. Objevené nástroje nicméně ukazují, že žili v rámci možností spokojeným životem lovců-sběračů. „Pěstní klíny tohoto typu se často používaly ke zpracování zvířecích kůží. Jejich nález proto ukazuje, že lidé tehdy ze zvířecích kůží něco vyráběli, snad oblečení nebo přístřeší,“ vysvětluje člen výzkumného týmu Tomos Proffitt z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Krajina na Marsu, na snímku robotické laboratoře Curiosity

Vesmír

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of HeartsCC BY-SA 4.0)

Příroda

Masivní závrt u chilského měděného dolu Alcaparrosa. (foto: Profimedia (Johan Godoy, AFP)

Věda

Zasahující hasiči Rubal a Torres. (foto: Brinnon Fire Department)

Revue

Emauzský klášter na přelomu 19. a 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Deport & Panzer, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907