Největší poklad Číny: Prozrazené tajemství bource morušového

28.10.2019 - Nikol Patíková

<p>Vyzrazení technologie výroby hedvábí se trestalo smrtí.</p>

Vyzrazení technologie výroby hedvábí se trestalo smrtí.


Reklama

Hedvábí se stalo jedním z nejznámějších čínských artefaktů, které prosluly po celém světě. Vyvažovalo se zlatem a ve starověku se do něj odívali lidé od Asie po Řím. Na západě bylo oblíbené nejen díky svým vlastnostem, jako je skvělá tepelná izolace, odvádění vlhkosti a pohlcování potu, ale také pro tajemnost svého původu. Technologie výroby a zpracování se dlouho přísně střežila a Římané si původně mysleli, že vzácná tkanina roste jako chmýří na stromech.

Další legenda opřádá vynález techniky výroby. Objev hedvábného vlákna se podle ní datuje do roku 2640 př. n. l., kdy jistý Chuang-Ti požádal svou ženu, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Když manželka na stromě objevila bílé housenky, všimla si, že vytvářejí lesklé zámotky. Jeden z nich pak omylem upustila do horké vody, načež se ukázalo, že se z něj line jemné vlákno. Žena jej navinula na cívku – a způsob výroby hedvábí byl na světě. Na dlouhou dobu přitom zůstal čínským tajemstvím, jehož vyzrazení se trestalo smrtí.

Prozrazené tajemství

Po staletí se skutečně dařilo techniku tajit, ale čínský monopol jednou skončil. „Know-how“ s sebou přinesli čínští emigranti, kteří okolo roku 200 př. n. l. utekli před nekončícími válkami do Koreje. O 600 let později se do výnosného pěstování zapojilo také království Hotan ve Střední Asii, když tamní princ pojal za manželku čínskou princeznu, která do nové vlasti propašovala larvy bource morušového. A v roce 550 pronesla dvojice křesťanských mnichů zárodky larev v dutých holích až do Byzance pro císaře Justiniána. Každá země si však tajemství udržovala pro sebe – šlo totiž o příliš dobrý obchod. 

TIP: Hedvábná stezka: Do Číny kromě zboží a zvířat putovali i slovanští otroci

Ačkoliv konkurenti zničili čínský monopol, hlad po hedvábí byl obrovský. Říše středu už nemohla soutěžit v produkci průměrných látek, jež nemusely za zákazníky cestovat tak daleko. Místo toho se přeorientovala na vývoz materiálu špičkové kvality hodné králů, kterého se sice prodalo méně, zato mnohem dráž

Citlivý dříč

Hedvábí vzniká ze zámotků bource morušového, jehož chov je velmi náročný. Housenky se živí jen listím moruše bílé, bourec často podléhá mnoha nemocem a zejména v chladnějším a vlhčím podnebí hyne. 

Hedvábí představuje tzv. nekonečné přírodní vlákno a v jednom kokonu bource se jej nachází až 4 000 m. Nejprve se odmotá 500–1 000 m méněcenného materiálu, jenž se pak zpracovává jako mykaná vlna na buretovou přízi. Nejkvalitnější vlákno, asi 1 000 m v kuse, se získává z prostřední části kokonu. Správný lesk a ohebnost však dostane až po odklížení v louhu. Hedvábí se dělí podle jednotlivých druhů bource a rozdíly v kvalitě jsou znatelné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907