Největší z velkých primátů: Zapomenutý skvost Konga

03.04.2019 - Monika Hrdinová

Konžský národní park Kahuzi-Biega má obrovský turistický potenciál – jde totiž o jediné místo na světě, kde žije největší poddruh gorily, takzvaná gorila východní. Přesto sem za poslední roky míří jen minimum lidí, kteří chtějí největší primáty vidět v jejich přirozeném prostředí

<p>Z lesa se vynořuje několik samic s mláďaty na zádech</p>

Z lesa se vynořuje několik samic s mláďaty na zádech


Reklama

Touha navštívit Konžskou demokratickou republiku (D. R. Kongo) ve mně dlouhou dobu zrála. Divoká příroda, neprobádané pralesy, endemické živočišné druhy. Poznat tak alespoň kousek toho bohatství a mít možnost pozorovat některé unikátní živočichy ve volné přírodě! A tak se mi nakonec sen splnil a já mířila do národního parku Kahuzi-Biega ve východním Kongu (provincie Jižní Kivu). Můj cíl byl jasný – gorily východní.

Poslední útočiště goril východních

Národní park Kahuzi-Biega zaujímá rozlohu 6 000 km². Od Bukavu, hlavního města provincie Jižní Kivu, je autem vzdálený přibližně hodinu a půl. Jméno mu daly dva nejvyšší vrcholy (vyhaslých sopek), které se tady nacházejí: Kahuzi (3 308 m) a Biega (2 790 m). Byl vytvořen v roce 1970, a to z jediného důvodu – aby chránil populaci největšího poddruhu gorily – gorilu východní neboli Grauerovu (Gorilla beringei graueri). Lesy parku Kahuzi-Biega jsou totiž jejím jediným útočištěm.

Park rozdělený do dvou sektorů spojených jen úzkým koridorem, je jednou z největších chráněných oblastí ve střední Africe. Pásmo horského lesa se nachází v nadmořské výšce od 1 800 do 3 300 metrů a má rozlohu kolem 600 km², tedy asi desetinu plochy parku. Většinu plochy však tvoří nížinný tropický prales, který roste ve výškách od 600 do 1 200 metrů. Gorily východní obývají oba typy prostředí.

Populace, která mizí před očima

Se zvykáním východních goril na lidskou přítomnost (habituace) se začalo v roce 1972 a první turisté měli možnost spatřit tato majestátní zvířata již o rok později. V parku je však v současné době habituovaná jen jedna gorilí rodina, která obývá horský sektor a po vůdčím samci je pojmenovaná Cimanuka. Co do počtu členů však překoná jakoukoli jinou habituovanou rodinu známějších goril horských. V této rodině je totiž celkem 36 východních goril. Dvacet sedm let starý stříbrohřbetý samec vede skupinu 17 samic a 18 mláďat ve věku od 4 měsíců do 9 let. Jedinou další gorilou v oblasti zvyklou na lidi je Mugaruka – někdejší jednoruký vládce rodiny, kterou mu Cimanuka před pár lety vlastně ukradnul. Od té doby žije Mugaruka sám.

Kromě této rodiny a osamělého samce sledují stopaři každý den v horském sektoru ještě dalších 8 nehabituovaných gorilích rodin. V nich je aktuálně potvrzeno 131 goril východních. V celém horském sektoru pak odhadem žije 280 jedinců. Počet východních goril žijících v nížinném sektoru je nejasný. Vzhledem k špatné bezpečnostní situaci v nížinných oblastech zde nelze gorily spočítat ani je stopovat. Je však jisté, že jejich populace prudce klesá – především kvůli tlaku různých ozbrojených skupin operujících v nížinných lesích a rostoucímu počtu obyvatel. Podle informací od vedení parku tu ještě v roce 1990 žilo 17 000 goril! Dnešní odhad hovoří o necelých 3 000!

Za pár minut na místě

O půl jedenácté vyjíždíme džípem z Tchivangy, centrály národního parku. Cesta vede lesem, je hrbolatá, samý výmol a kámen. Hopsání naštěstí trvá jen deset minut, poté vystupujeme z auta. Nás turistů je tu celkem sedm a všichni dostáváme krátké instrukce, jak se máme v přítomnosti goril chovat. Pravidla se v ničem neliší od těch, která musíte dodržovat během návštěvy u goril horských – minimální vzdálenost 7 metrů, focení bez blesku, žádné prudké pohyby, nemluvit nahlas… Navíc ale musíme mít přes obličej roušku. Naše návštěva bude trvat jednu hodinu. Vše je jasné, můžeme vyrazit.

Hustým lesem nevede žádná stezka a průvodce před námi prosekává porost mačetou. Překvapení nastává po necelých deseti minutách chůze, když dostaneme pokyn, abychom zastavili. Gorily jsou prý již velmi blízko. (To je velký rozdíl oproti výpravě za horskými gorilami v sousední Rwandě. K těm to totiž pěšky trvá minimálně hodinu, ale někdy taky pět hodin – to podle skupiny, kterou vám na centrále parku přidělí. A snadný pochod to rozhodně není – jsou to přece gorily horské...) Na místě už je několik stopařů. Odkládáme batohy, máme poslední šanci na kontrolu baterií a paměťových karet ve fotoaparátech.

Hodina jako sen

Navzdory jeho významnosti co do biologické diverzity jen málo lidí o národním parku Kahuzi-Biega vůbec slyšelo. To je ale platí teprve v posledních dvou desítkách let. Do roku 1993 jej navštěvovalo ročně až 7 000 turistů. Genocida v sousední Rwandě v roce 1994 a další mnohaleté konžské války a konflikty uvedly park do tíživé situace. Mnoho goril, stejně jako jiných zvířat obývajících park (šimpanzi, lesní sloni, leopardi, guerézy aj.) bylo zabito pro maso. Dnes je turismus klíčovým faktorem pro záchranu goril východních a celého parku vůbec.

TIP: Ugandský park Bwindi: Na návštěvě u horských goril

Posouváme se kupředu za průvodcem a po pár metrech prožíváme první setkání: Cimanuka leží uprostřed nízkého porostu a láskyplně se naklání nad jednou ze svých družek. Naše přítomnost ho vůbec neznervózňuje. Naopak. Mám pocit, jako by rozuměl, že pro něj a jeho rodinu je důležité, že jsme se na ně přišli podívat. Po pár minutách se z lesa vynořuje několik samic s mláďaty na zádech a usazují se mimo náš dohled. Průvodce a stopaři však překážející vegetaci opatrně odstraňují mačetami, takže máme možnost sledovat hrající si mláďata. Nádherný zážitek relativizuje čas a hodina je až příliš rychle pryč. V každém případě však můžu říct, že dlouhá cesta stála za to.

Gorila východní, Grauerova (Gorilla beringei graueri)

  • Řád: Primáti (Primates)
  • Čeleď: Hominidi (Hominidae)
  • Velikost: Výška ve vzpřímené poloze – samci 165–175 cm, samice okolo 140 cm. Hmotnost – samci 140–200 kg, byly však zaznamenané případy volně žijících samců vážících až 225 kg a měřících přes 183 cm; samice 100–110 kg.
  • Potrava: výhradní vegetariáni
  • Březost: 9 měsíců
  • Mláďata: Samice mohou mít mláďata vždy po čtyřech letech a kojí je do tří let věku. Výjimkou nejsou dvojčata. Samci pohlavně dospívají ve věku 12–15 let, samice ve věku 7–8 let.
  • Rodinná struktura: Na rozdíl od goril horských, kde ve skupině může být i několik stříbrohřbetých samců, rodinu východních goril vede vždy jen jediný stříbrohřbetý samec. Ve skupině jsou dále samice a mláďata. Mladé samce ve věku od 12 let vůdčí samec ze skupiny vyžene, nebo odejdou sami (příležitostně se jim povede odejít s některou ze samic). 
  • Denní režim: Gorily východní mají denně tři období krmení a tři období odpočinku. Vstávají ráno okolo 6. hodiny. Ráno se krmí listím, dopoledne ovocem a odpoledne bambusovými výhonky. Za potravou se během dne přesouvají na různá místa. Po jídle vždy zhruba hodinu odpočívají. Okolo 17.30–18.00 si připravují hnízdo z listí a větví a ulehají ke spánku.
  • Délka života: 45–50 let

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pokud někdo nežije právě zdravě, neměl by zanedbávat přísun vitamínů obsažených v ovoci.

Věda

Geysir se stal prvním přírodním úkazem svého druhu, o němž se dozvěděli učenci starého kontinentu.

Cestování
Zajímavosti

Král Eduard VII.  se svou ženou královnou Alexandrou Dánskou.

Historie

Člunozobec africký na jezeře Albert v Ugandě.

Příroda

Sejdeme se na fotbale 

událost: Rose Parade, USA

Pravidelná novoroční oslava Rose Parade se v kalifornské Pasadeně odehrává již od roku 1890. Na alegorické vozy zdobené květinami dnes přiláká i stovky tisíc přihlížejících, z nichž část se odpoledne přesune na nedaleký stadion, aby sledovala tradiční univerzitní zápas v americkém fotbale.  

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907