Neohrožená Markéta Tyrolská: Hraběnka, která převezla Evropu

29.07.2019 - Kateřina Höferová

Když se jednou pro něco rozhodla, nic ji nemohlo zastavit. Ani manžel, ani církevní právo, ani římský císař Karle IV. Markéta Tyrolská si hlavu nedělala z nikoho a z ničeho...

<p>Markéta (vlevo) na obraze na zámku v Innsbrucku</p>

Markéta (vlevo) na obraze na zámku v Innsbrucku


Reklama

Dětství neměla malá Markéta příliš jednoduché. Matku sotva poznala a ani se svou macechou neměla příliš mnoho příležitostí se sblížit. A její otec sám? Byl to sice důstojný pán, ale více než péče o panství nebo mladší dceru ho bavilo popíjení s přáteli, dlouhé vyjížďky na koni a ani o peníze se příliš nestaral. Toužil po dědici, po synovi, ale osud mu ho nedopřál. Zbyla mu jen Markéta. O její budoucnost se postaral, to ano, ale hlavně protože znamenala další možnost, jak si rozšířit vlastní panství a moc.  

Dětská nevěsta

Výhodný sňatek, to je ono! To ostatně čekalo valnou většinu urozených dcer. A kdo byl tím vyvoleným? Dalo by se říci, že to mladičká tyrolská hraběnka dotáhla na velmi významnou partii. Jejím ženichem neměl být nikdo jiný, než mladší bratr Karla IV., Jan Jindřich Lucemburský

Na rozdíl od skvělého manželství Karla s Blankou se ale v tomto případě zamilované pohledy dvou mladých rozhodně nekonaly. Ostatně nebylo se příliš čemu divit. Když se pár v roce 1327 poprvé uviděl, bylo Markétě jedenáct let a jejímu snoubenci pouhých sedm. Nejen, že si neměli co říct, ani to nebylo možné. Neovládali žádný společný jazyk. Vzájemné sympatie se také nedostavily, když měli zůstat o samotě, seděli každý v jiném rohu místnosti. Neměli se rádi, nebyli přáteli ani partnery. Vlastně si byli navzájem úplně lhostejní a podobně to mělo zůstat i v dalších letech. Velkolepá svatba se odehrála v září roku 1330 a po ní se každý vrátil zpět domů si užívat sladkých dětských let. 

Když se berou děti

Život však nečeká a jako první zavolal Markétu. Pět let po svatbě jí bylo už osmnáct. Sice se od ní očekávalo, že se bude věnovat hlavě aktivitám a povinnostem manželky, ale ona se místo toho vydala na cestu mnohem složitější. Cítila, že otci docházejí síly, a jelikož neměl mužského potomka, všechny povinnosti měly přejít na ni. Tedy – měly by přejít na jejího manžela, ale v tom Markéta oprávněně neviděla žádnou skutečnou podporu. Začala se sama učit všemu, co patří k vládnutí. Byla rozhodná, samostatná a odhodlaná, takže když Jindřich Korutanský v roce 1335 nechal Markétu osiřelou, byla už skvěle připravena postarat se o rodové državy. Byla v nejlepších letech - plná síly a energie. 

Kromě toho však přišel také věk na to, aby začala žít se svým manželem. Jenže zde přichází kámen úrazu. Jan Jindřich trávil čas daleko raději proháněním jakékoli jiné sukně a své choti si nevšímal. Vedle bystré a chytré Markéty také nevypadal jako kdovíjaký myslitel nebo elegán, a ani se příliš nesnažil chytrost nebo eleganci předstírat. Ostatně – když začal žít se svou paní, bylo mu sotva šestnáct let.

A zatímco Markéta vládla rodné zemi, on rozhazoval peníze, pil a často odjížděl i na několik dnů na lovy nebo pitky s přáteli. Přesto se choval, jako by mu celé panství pařilo. Dokonce do z Čech poslal pro své rádce, kteří se všemožně pletli Markétě do vladařských záležitostí. Trvalo pět let, než jeho ženušce definitivně došla trpělivost.  

Manželské intriky

Byl listopad roku 1341. Jan Jindřich opět vyrazil kamsi do lesů s kuší v ruce. Jenže při návratu nachází dveře zamčené. Markéta prostě zabarikádovala celý hrad a odmítla pustit manžela dovnitř. Podobně vykázala ven veškeré české služebnictvo, které si Jan Jindřich přivedl s sebou. Překvapený manžel se marně snažil dostat dovnitř. A když se rozhodl přenocovat v dalších nedalekých hradech, k jeho překvapení ani tam nenalezl otevřené brány. A přestože nakonec ubytování našel a nemusel trávit chladnou noc pod širým nebem, jeho manželská ješitnost byla důkladně pocuchána.

Jak si to Markéta vůbec mohla dovolit? Vyhnat právě jeho, Jana z velkého a slavného rodu Lucemburků! Ani uražená hrdost, ani pošklebky od okolí však nebyly ničím, s čím se Markéta ještě vytasila. Obvinila Jana, že je impotent – že vůbec není schopen pohlavního styku. To znamenalo, že spolu nikdy nemohli žít jako manželé a jejich svazek tudíž neplatí.  

To bylo už moc nejen na jejího chotě. Do celé situace se vložil sám Karel IV., který dokonce poslal do Tyrolska vojsko. Markéta byla za svůj kousek nějakou dobu v domácím vězení, rozhodně ji to však nezastrašilo. Jednou se pro něco rozhodla a byla ochotná nést jakékoliv následky

Pyskatá hraběnka

Každému bylo jasné, že manželství s Janem Jindřichem nemá budoucnost. Veřejným prohlášením o impotenci a zapuzením manžela však Markéta navíc způsobila jak církevní, tak mezinárodní skandál, a spory, které vyvolala mezi mocnými šlechtickými rody, ještě dlouho rezonovaly v celé střední Evropě. V této době také získala svou nelichotivou přezdívku - Maultasch, doslova pytlová huba. Její rty nejspíš byly poměrně velké, ale tato přezdívka se zrodila spíš v hlavě jejího poníženého manžela. Ostatně, mocní Lucemburkové dlouho nemohli přenést přes srdce, že jim, dá se říci, dala na frak mladá a nevycválaná holka z Tyrolska. 

Kam s nechtěným šlechticem?

Markéta měla spoustu problémů, ale také odhodlání z nich vybřednout. To Jan Jindřich sklidil hlavně notnou dávku posměchu. Rychle se rozkřiklo, jak si nedokázal udělat doma pořádek, a jak s ním vyběhla paličatá ženuška. Naštěstí v Čechách zůstal klid a zavržený choť dostal útulek na Moravě. Většinu času pak trávil tím, že se snažil všem dokázat, že impotentem rozhodně není – zvládl se hned čtyřikrát oženit a zplodit sedm manželských dětí!

TIP: Lvice a Rytíř: Proč zkrachoval vztah Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského?

Markéta se protivného chotě zbavila, ale také zůstala na celou svou zemi sama. Státním povinnostem věnovala veškerý svůj čas, ale rada zkušenějšího či jen něčí blízkost jí často chyběla. O pomoc s vladařskými povinnostmi nakonec poprosila rodinného přítele Ludvíka Bavora. A nejen to, během vzájemných návštěv si často povídala s jeho synem Ludvíkem. Poprvé zažila skutečné pocity zamilovanosti a radost ze vzájemných setkání. I tento pár k sobě musel hledat cestu postupně, ale Ludvíkovi mladšímu její tvrdohlavost, nebojácnost a bystrost imponovaly. Co na tom, že podle všech řečí nepatřila mezi nejvyhlášenější krasavice? Zájem byl oboustranný, takže nikdo neztrácel čas, dokonce až do té míry, že se Markéta v roce 1342 vdala podruhé bez toho, aby se s prvním manželem oficiálně rozvedla. To středověká společnost neodpouštěla Manželský pár tak musel hned ze začátku čelit dvěma velkým problémům – církevní klatbě za cizoložství a hněvu sousedů, hlavně Lucemburků. 

Konečně láska

Všechno ale nebylo tak černé, jak se to mohlo zdát. Zatímco prvního muže nemohla mladá panovnice ani vystát, svého druhého upřímně milovala. A on ji. Markéta ve svém druhém manželovi našla nejen spřízněnu duši, ale taky moudrého rádce, který ji pomáhal s vládnutím. Teď mohla například v klidu pracovat a nemusela se bát, že zatímco ona majetek shromažďovala, druhá polovina domácnosti se jej snažila stejně rychle utrácet. A mezi prací byl čas taky na lásku. Netrvalo dlouho a hradem se ozval dětský pláč. Markéta porodila čtyři děti, dospělosti se však dožil jen jeden syn. 

Po celé ony roky byla Markéta vyloučena z církve. Klatba trvala a nijak to nevypadalo, že by se měly jak rodinné, tak politické spory urovnat. Přítrž všemu učinil až rozumný Karel IV. V roce 1359 využil svou autoritu a vliv na papeže Inocence VI. k tomu, aby se za svou švagrovou u Svatého stolce přimluvil. 

  • Zdroj textu:

    100+1 historie SPECIÁL

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907