Nepochopený Rudolf: Bolesti utápěl korunní princ v náručí žen a koňaku

19.03.2019 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Skon následníka trůnu Rudolfa působil ve společnosti jako výbuch bomby. Pro císaře to znamenalo utrpení dvojnásobné – nejenže přišel o milovaného syna, ale navíc se muselo tutlat, že jeho syn skončil jako sebevrah a s cizí ženou v posteli

<p>Z Rudolfa vyrostl inteligentní a vzdělaný mladý muž</p>

Z Rudolfa vyrostl inteligentní a vzdělaný mladý muž


Reklama

Korunní princ Rudolf se narodil 21. srpna 1858 v zámku Laxenburg u Vídně jako třetí dítě svých rodičů – 5. března 1855 porodila císařovna Alžběta dceru Žofii a o rok později, 15. července 1856, dceru Giselu. Ani tak vysoce postavenému páru, jako byli císařští manželé, se nevyhýbalo prosté lidské trápení: prvorozená dcera Žofie, od počátku slabá a nemocná, jim 29. května 1857 zemřela. O to větší radost oběma udělal příchod zdravého syna. 

Výchova vladaře

František Josef měl od počátku jasno. Následník musí být důstojným pokračovatelem jeho vladařského díla. Proto jej hned v průběhu prvního dne života jmenoval plukovníkem a majitelem 19. pěšího pluku a do kolébky mu udělil řád Zlatého rouna. Chtěl mít jistotu, že z jeho syna vyroste silný muž, odolný vůči nepřízni života. 

Společně se svou matkou arcivévodkyní Žofií proto vybírali malému chlapečkovi vychovatele, kteří se jim zdáli vhodní ke splnění tohoto náročného úkolu. Jejich volba však nebyla šťastná od samého začátku. O Rudolfa se starali lidé, kteří neměli s výchovou dětí žádné zkušenosti a naopak jej traumatizovali a psychicky deptali. Teprve energický zásah princovy matky, císařovny Alžběty v roce 1865, přivodil změnu. Malý Rudolf dostal nové učitele, kteří se dokázali vžít do jeho pocitů a z největších problémů jej vyvedli.

Sečtělý rebel

Z malého Rudolfa vyrostl inteligentní a vzdělaný mladý muž (uměl též dobře česky), který se výrazně odlišoval od svého otce. Zatímco František Josef od svého nástupu na trůn nepřečetl jedinou knihu, jeho syn se věnoval vědě. Navázal přátelství se známým zoologem Alfredem Brehmem, pod jeho vedením se věnoval ornitologii a společně s ním podnikl výzkumnou expedici po Dunaji, kterou popsal v cestopisném spisu Patnáct dní na Dunaji. Rudolf stanul také v čele autorského kolektivu, který připravoval mnohosvazkovou encyklopedii Rakousko-Uhersko slovem a obrazem a přispíval do ní vlastními články.

Od svého otce se korunní princ odlišoval i politickými názory. Na rozdíl od něj, přesvědčeného konzervativce, smýšlel liberálně. Pod vlivem poznávací cesty do Velké Británie napsal brožuru Rakouská šlechta a její konstituční poslání, která měla pouhých 48 stran. Musel ji samozřejmě vydat anonymně, avšak vyvolala pozornost, neboť v ní rakouské aristokracii vyčítal, že připadá „znalci její slavné minulosti téměř jako zřícenina kdysi hrdé budovy“. František Josef se s Rudolfem o politice i své vládě odmítal bavit a všechny jeho pokusy odbýval ponižující poznámkou, že „Rudolf už zase žvaní“

Rychlá degradace

V roce 1881 se korunní princ na přání otce oženil s belgickou princeznou Štěpánkou. Manželství nebylo šťastné a Rudolf nabyl dojmu, že jeho život je marný. Všechno, čemu se musel v životě věnovat, jej naplňovalo omrzelostí, nespokojeností, zmocňoval se jej pocit zbytečnosti. Začal se utíkat k alkoholu, vyhledával ženskou společnost, novým smyslem života se mu stala milostná dobrodružství, při nichž prakticky nerozlišoval mezi ženami ze šlechtické společnosti či prostitutkami. 

Není se co divit, že brzy onemocněl kapavkou, která se tehdy, před objevem antibiotik, nedala účinně léčit. Následník trpěl velkými bolestmi a lékaři mu k jejich utlumení doporučili užívání morfia, které zapíjel šampaňským či koňakem. Není divu, že se z něj brzy stal narkoman a alkoholik. Život mu působil jen utrpení, a proto stále častěji pomýšlel na smrt. 

Smrt v Mayerlingu 

Lovecký zámeček Mayerling se nachází nedaleko města Baden ležícího asi 26 km jihozápadně od Vídně. Korunní princ Rudolf sem rád zajížděl trávit volný čas, nejčastěji s loveckými přáteli či s některou ze svých nových milenek. V roce 1888 navázal nový vztah s mladičkou, teprve šestnáctiletou baronesou Mary Vetserovou; před léty prožil milostný románek také s její matkou Helenou. Bylo to v době, kdy jej zdravotní potíže trápily pořád víc a před ním se kupily zdánlivě neřešitelné problémy. Rudolf se rozhodl, že z nich unikne sebevraždou a Mary Vetserovou přesvědčil, aby dobrovolně odešla ze života společně s ním. Skutečně ve středu 30. ledna 1889 našel komorník v princově ložnici na zámku Mayerling jejich mrtvá těla vedle sebe v posteli. 

Byl to šok – následník trůnu sebevrahem, cizoložníkem a bylo skoro jisté, že má na svědomí i smrt své velmi mladé milenky. Mary Vetserová tedy byla narychlo a v tajnosti pochována na hřbitově v nedaleké vsi Heiligenkreuz a jakékoli zmínky o ní byly dlouho utajovány. Přední odborníci lékařské vědy na vídeňské univerzitě pak měli potvrdit, že Rudolf zemřel nešťastnou náhodou na honu. O míře svobody v habsburské monarchii však svědčí, že to odmítli udělat, neboť to neodpovídalo pravdě. Stejně tak odmítli vydat prohlášení, že zemřel na mrtvici. Nakonec musel dvůr oznámit, že jednatřicetiletý korunní princ spáchal sebevraždu v pomatení smyslů, aby mohl mít církevní pohřeb a aby jeho ostatky mohly spočinout po boku habsburských předků v Kapucínské kryptě .

Císař František Josef I. nechal zámeček v Mayerlingu přestavět na ženský klášter a dnes zde nejtragičtější událost jeho života připomíná jen malé muzeum. 

  • Zdroj textu:

    Kauzy (extra Historie)

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Elektronické tetování se dvěma senzory

Věda

Lékaři kontrolují zdravotní stav dvou odvedenců, povinná služba vzbudila na ostrovech vlnu nevole

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907