Mnoho válek pomohly vyhrát zdánlivé maličkosti. Jedním z rozhodujících faktorů boje Římanů proti Galům bylo tajemství hispánských kovářů
Galové, s nimiž se Římané museli potýkat v 1. století př. n. l., měli proti invazní armádě mnoho výhod: velkou populaci (a tudíž početnou armádu), znalost domácího prostředí i opevněná sídla. Republika však dokázala Galii pokořit pomocí mnohem vyspělejších taktik a díky podstatně kvalitnějšímu vybavení, především zbraním.
Ačkoliv Galové představovali tradičně dobré řemeslníky a dokázali vytvářet skvělé ocelové meče, šlo o výrobky určené elitě a vznikající v malém množství. Většina bojovníků se musela spokojit s meči nízké kvality, jež se podle svědectví ohýbaly už při prvním úderu o štít. Bylo to sice lepší, než kdyby se zlomily, ale stále se jednalo o zásadní nepříjemnost a rovnat zbraň přišlápnutím o zem nebylo ve víru bitvy právě praktické.
Naopak Římané používali meče, které se naučili kovat od nepřátelských kmenů v Hispánii. Ty odolávaly římské expanzi celá dvě staletí – mimo jiné díky tvrdým a zároveň pružným mečům, jež se v boji nelámaly ani neohýbaly. Římané nakonec přiměli zajaté hispánské kováře, aby jim způsob výroby jedinečných zbraní prozradili. A nový design krátkého meče určeného k bodání, zvaného gladius, se ukázal jako šťastná volba: Jeho masová produkce zajistila armádě výraznou technologickou výhodu, jež pomohla vytvořit římské impérium.
HistorieAby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)