Reklama


(Ne)spravedlivé zdanění poddaných: Jaké změny přinesly lánové rejstříky?

11.05.2018 - Silvie Šimordová

Po třicetileté válce stanul panovnický dvůr před logickou otázkou: V jakém stavu vlastně žijí naši poddaní – a jak je náležitě zdanit?

Gruntovní knihy pro Klamoš 1690 a 1810. -<p>Gruntovní knihy a urbáře se staly základem pro lánové rejstříky.</p>
Gruntovní knihy pro Klamoš 1690 a 1810. -

Gruntovní knihy a urbáře se staly základem pro lánové rejstříky.


Reklama

Obydlí po třicetileté válce pustla a nárůst neobdělávané půdy se neblaze podepsal na výnosech jednotlivých panství. V polovině 17. století pak přišla velká morová rána a roku 1663 napadli jižní Moravu krymští Tataři, což vedlo k dalšímu úbytku obyvatel. Nároky císaře na výběr daní za války razantně stoupaly a i po skončení bojů potřeboval stále více prostředků na obnovu armády a náhrady válečných škod.

Na Moravě měly sloužit jako základ pro spravedlivé zdanění všech poddaných lánové rejstříky, které jsou prvním moravským v úplnosti dochovaným katastrem. Jsou výsledkem deset let trvající vizitace, která započala roku 1669 a zachycovala především držbu půdy, ale i vinic a různých užitkových stavení, ze kterých se měla berně odvádět.

První vizitace

Na počátku 17. století platili poddaní dvojí daň – z hlavy a z majetku (z takzvaných zbrojných koní). Válka ale značně ovlivnila jak počty obyvatel, tak i jejich majetek. Staré výnosy o výši berně byly napadány a upravovány. Postupně tak vznikl v této sféře velký zmatek. Stížnosti se množily a odvedená berně se snižovala. Císař Leopold I. tedy vyzval moravské stavy, aby změnily systém výběru daní a zajistily tak větší spravedlnost v rozložení daňové zátěže mezi poddané a hlavně stabilnější přísun peněz do císařské pokladny.

V prosinci roku 1655 tedy brněnský sněm rozhodl, že má vrchnost připravit přiznávací listy o výměrách poddanských polí a vinic a dalších nemovitostech, které podléhali dani. Byly také zvoleny dvě komise, každá po osmi členech (po dvou zástupcích z každého stavu), které pak měly v terénu ověřovat údaje z přiznávacích listů. Tato vizitace začala v září roku 1656 a s vynucenou zimní přestávkou pokračovala až do září 1657.

Komise objížděly všechny obce ve svém rajónu a prováděly kontrolu poddanského majetku, hlavně výměr polí a jejich bonity. Po skončení terénních prací se obě komise opět sešly a vyhotovily závěrečnou zprávu, v níž se zjištěné údaje přepočítávaly na univerzální jednotku zvanou berní lán. Část z nich byla pravděpodobně vedena v češtině, na rozdíl od druhé lánové vizitace, kde už zcela převládla němčina. První lánové rejstříky byly zřejmě záměrně zničeny po vypracování nových, aby nedocházelo k jejich křížení. 

První lánový rejstřík měl vytvořit podmínky pro spravedlivé vyměřování daní, ale už od svého vzniku trpěl řadou neduhů. Byl zpracován velmi rychle a nedbale a téměř nikdy nedošlo k přesnému měření. Naplnil tedy jen jeden z předpokladů, a to, že znatelně zvýšil objem odváděných daní, ale jejich rozložení mezi jednotlivá panství nebylo spravedlivé. Komise nepostupovaly shodně, lišilo se například jejich ohodnocení bonity půdy a kvůli povrchnímu provádění kontrol se často stávalo, že neodhalily majetek a půdu, které místní vrchnost zatajila. Brzy byl v odvodech daní stejný chaos, jako před provedením vizitace. Proto císař nařídil její opakování a důslednější provedení.

Druhá vizitace

V dubnu roku 1669 se tedy opět sešel moravský zemský sněm a vydal pokyny pro druhou lánovou vizitaci. Opět byly zvoleny dvě komise po osmi členech, ale jako opatření proti různosti postupů bylo rozhodnuto, že budou nejprve společně pracovat v Hradišťském kraji a teprve potom se rozdělí na kraj Brněnský a Olomoucký. 

Po ohlášení přijela do sídla panství celá komise, nebylo to však jen oněch osm zvolených členů, ale i početný doprovod. Vrchnost z jejich příjezdu většinou moc nadšená nebyla. Slušelo se totiž, aby je při příjezdu a odjezdu pohostila a to u tak početné skupiny bylo nákladné. Jinak se o sebe komisaři měli starat sami. Dostávali pravidelný plat, z něhož měli hradit ubytování a stravu sobě i svému doprovodu.

Po příjezdu podal pověřený úředník komisi obecné hlášení o tom kterém panství, umožnil jí přístup k urbářům (soupis povinnosti poddaných vůči vrchnosti), gruntovním knihám (soupisy majetku) a dalším materiálům. Poté se dostali ke slovu pozvaní zástupci jednotlivých vesnic a městeček, která měla komise v následujících dnech navštívit, a opět jí podali stručnou zprávu o majetkových poměrech.

Pak již došlo k samotné vizitaci. Komise se rozdělila na několik pracovních skupin. Jedna pracovala v terénu, přeměřovala pole, hodnotila jejich bonitu a zaznamenávala vinice a pastviny. Druhá chodila dům od domu a zapisovala jména hospodáře, jak dlouho na svém majetku hospodaří, u opuštěných stavení zjišťovala délku a důvod zpustnutí. Jakmile byly tyto terénní práce hotovy, komise se sešla, aby ze svých zjištění utvořila závěrečnou zprávu.

Tu pak pověřená osoba zpracovala do čistopisu rejstříků, provedl se převod získaných hodnot na berní lány a určila se výše daně. Obvykle se připravovaly také sumáře za celé panství či kraj. Takto se postupovalo panství po panství. Celá druhá lánová vizitace trvala deset let a skončila v zimě 1679. Je patrné, že byla prováděna mnohem důkladněji a odpovědněji, než ta první, a na rozdíl od ní také zůstala v platnosti až do konce 18. století, kdy ji vystřídal Tereziánský katastr.

Vesnice i města

Lánové rejstříky měly zachytit majetek veškerého poddaného obyvatelstva jak na vesnicích, kde tehdy žila naprostá většina populace, tak ve městech a městečcích. Vesnické obyvatelstvo se dělilo na dvě skupiny – lánové a nelánové. Lánové obyvatelstvo mělo v držení půdu podle původního dělení na lány a dělilo se na celoláníky, půlláníky, čtvrtláníky. Tyto lány však měly vesnici od vesnice různou plochu, a proto bylo při vizitaci potřeba zjišťovat, kolik měřic obilí se na danou plochu selo. Nelánové obyvatelstvo získalo půdu například koupí od vrchnosti nebo zabráním lesa a její rozloha byla většinou podstatně menší. 

Lánové rejstříky rozeznávaly čtyři typy usedlostí: odedávna osedlé, nově osedlé, nově zpustlé a odedávna zpustlé. U pustých usedlostí uváděly i důvody zpustnutí (majitel zemřel, seběhl nebo usedlost směnil za jinou) a půdu dělily do tří kategorií. První třída byla nejúrodnější a dovolovala pěstovat pšenici i žito, druhá třída byla méně úrodná a dařilo se na ní jen horšímu žitu a ve třetí třídě už se pěstoval jen oves. Krom toho se do rejstříků zaznamenávaly také vinice, mlýny, kovárny, rychty a podobně. Všechny tyto údaje byly nakonec převedeny po složitých propočtech na univerzální berní lán, z nějž se pak platila daň.

TIP: Za lepší výběr daní: Pomohl tereziánský katastr k ekonomické prosperitě?

Ve městech se berní lán určoval jinak. Města se rozdělila do tří skupin: mající pivní i vinný šenk, mající jen vinný šenk a města bez šenku. Podle toho, do jaké skupiny město patřilo, se do berního lánu počítalo 3, 6 nebo 9 měšťanů. Řemeslníci bez půdy se počítali po 12 do lánu, židé po 18 do lánu.

Lánové rejstříky byly sice vytvořeny jako podklad pro výpočet daně, ale nabízejí i velké množství podrobných a spolehlivých informací o vývoji osídlení Moravy v době po třicetileté válce (válečné ztráty v jednotlivých oblastech nebo migraci obyvatel). Jsou ale i dokladem stupňujícího se tlaku ze strany vrchnosti, která se snažila zajistit si pracovní sílu připoutáváním poddaných k půdě. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlče z doby ledové je skoro jako živé

Věda

Panoramatický pohled z vyhlídkové terasy na čajové plantáže Cameron Bharat

Příroda

První letušky Československých státních aerolinií: zleva Marie Stará, Hana Fuchsová a Marie Müllerová, 1937

Historie

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.

Vesmír

Větrná farma a bitcoinový důl

Věda

Inhalátory promění přírodní látky v páru, dochucenou třeba vanilkovou nebo jahodovou příchutí. Takto vypadá balení verze nazvané Strawberry Fields, která má příchuť jahod a obsahuje vitamíny

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907