(Ne)voňavý středověk: Kdy přemohly parfémy tělesný zápach?

11.12.2018 - Lenka Peremská

Již ve starověku lidé mísili různé vůně a parfémy se brzy staly běžnou součástí tělesné hygieny. Ve středověku ale došlo k obratu

<p>Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.</p>

Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.


Reklama

Příprava parfémů dodnes sestává z celé řady úkonů. Nejdůležitějším z nich však je vyhledání takové kombinace surovin, která by ve výsledku poskytla co nejlepší vůni. Míchání směsí často hraničilo s alchymií a proces výroby se záhy stal vysoce ceněným řemeslnickým odvětvím. Ne všechny éry však toto umění dokázaly ocenit.

Zápach středověku a orientální ingredience

Době středověku by se s mírnou nadsázkou dalo přiřknout přízvisko „zapáchající“. Úroveň hygieny s odezněním antiky prudce klesla a jedinou vůní se stal tělesný pach. Příprava a kombinování esencí se však udržela u zjemnělé a kulturně vyspělejší arabské civilizace. Po křížových výpravách, během nichž kontakty s Araby zesílily, si voňavky opět našly cestu do Evropy a získaly si zde novou oblibu. Parfémy však patřily k nejluxusnějšímu zboží a příjemná vůně namísto lidského potu se tak vznášela jen okolo těch nejurozenějších obyvatel středověkého světa.

K většímu rozšíření parfémů došlo teprve v souvislosti s námořními objevy, kdy se evropská civilizace dostala do těsnějšího obchodního kontaktu s Orientem. Díky novým poznatkům začali rovněž někteří Evropané uvažovat o výrobě parfémů. V provensálském městečku Grasse na jihu Francie tak byla z podnětu francouzské královny Kateřiny Medicejské zahájena výroba voňavek, která se udržela až do dnešní doby. Tamější výrobci značek Fragonard, Galimard a Molinard sice již dávno opustili stařičké továrny v centru města a přesídlili se do rozlehlých komplexů za jeho hranicemi, kvalita vyráběných parfémů se však nezměnila.

Parfém součástí šatníku

S přicházejícím moderním věkem si parfémy pomalu získávaly přízeň bohatého obyvatelstva a stávaly se opět nedílnou součástí hygieny. K masovějšímu rozšíření však došlo teprve v 19. století, kdy se na základě nových postupů výroby cena parfémů o něco snížila. Vonné esence se dostaly do šatníků vznešených dam, aby se zde ustálily natrvalo.

TIP: Parfémy z Bahrajnu: Vůně Východu a starých časů

V průběhu 20. století vznikala řada firem zabývajících se mícháním vůní. Patrně největší proslulost si vydobyla francouzská módní návrhářka Gabrielle Bonheur Chanel, zvaná jednoduše Coco Chanel. Za přispění Ernesta Beauxe spatřila v roce 1921 veřejnost vůbec poprvé parfém Chanel No.5, který si získal nebývalou proslulost a stal se synonymem bohatství a úspěchu. Příkladu tohoto zdařilého obchodního tahu následovali i další návrháři a za vitrínami obchodů se brzy skvěly parfémy od Diora, Gucciho či Yvese Saint-Laurenta.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Floris perfumers

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907