New Horizons odstartovala k Plutu

Start rakety Atlas V se sondou -<p>Na svou cestu k Plutu se New Horizons vydala 19. ledna 2006 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Do vesmíru jí po několika odkladech vynesla raketa typu Atlas V.</p>
Start rakety Atlas V se sondou -

Na svou cestu k Plutu se New Horizons vydala 19. ledna 2006 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Do vesmíru jí po několika odkladech vynesla raketa typu Atlas V.

19 . 1 . 2006

Reklama

New Horizons je americká planetární sonda, určená k průzkumu trpasličí planety Pluto, jejích měsíců a dalších transneptunických těles. Je to první expedice v rámci nového rámcového programu NASA New Frontiers.

Na svou cestu k Plutu se New Horizons vydala 19. ledna 2006 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě. Do vesmíru jí po několika odkladech vynesla raketa typu Atlas V. 20. ledna sonda překročila dráhu Měsíce a 78 dní po startu (7. dubna) překročila dráhu Marsu. 28. února 2007 sonda prolétla kolem Jupitera a pořídila několik snímků této planety a okolních měsíců.

Samotné sledování Pluta začalo pět měsíců před největším přiblížením. Sonda pořídila globální mapu Pluta a Charona s rozlišením 40 km. Kolem trpasličí planety proletěla 14. července 2015 v minimální vzdálenosti 12 500 kilometrů. 1. ledna 2019 New Horizons úspěšně prolétla v těsné blízkosti kolem tělesa 2014 MU69, kterému se říká Ultima Thule

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA, Kim Shiflett

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907