Noční obloha v říjnu: Maximum meteorického roje Orionid a jasná kometa

Říjnové nebe nabídne zajímavou podívanou v podobě „padajících hvězd“, opozice Uranu a Slunce i příchod jasné komety

02.10.2017 - Jan Píšala



Dominantou prvních říjnových nocí se stane dorůstající kotouč Měsíce, který 5. října dospěje do úplňku. Díky jeho intenzivnímu svitu noční obloha zesvětlá a napočítáme na ní místo tisícovek jen stovky hvězd – a navrch i jednu planetu. Saturn spatříme zvečera v souhvězdí Hadonoše velmi nízko nad jihozápadem. Na nebi se však zdrží pouze krátce a zapadne necelé tři hodiny po Slunci.

Další jasné planety – Venuši a Mars – nalezneme na ranní obloze nad východním horizontem. Na počátku října budou okupovat souhvězdí Lva a na nebi se k sobě budou rychle přibližovat. Vše vyvrcholí 5. října poměrně těsným setkáním, kdy mezi oběma tělesy zůstane proluka pouhé 0,3°. Poté se Venuše kolem Marsu prosmýkne a vydá se na cestu do sousední Panny. Rudá planeta ji bude pozvolna následovat; 17. a 18. října pak do jejich blízkosti zavítá i velmi úzký srpek ubývajícího Měsíce (nov nastane o pouhý den později).

Dvojhvězda v Delfínovi

Právě období kolem novu, kdy je obloha dostatečně tmavá, přeje pozorování objektů vzdáleného vesmíru, známých pod anglickým označením „deep-sky“. Zaměřit se můžete třeba na malá, doslova trpasličí souhvězdí vysoko nad jižním obzorem: Lištičku, Šíp, Delfína a Koníčka. Nejprve si nejspíš všimnete šestice jasných stálic Delfína, od nějž se pak snadno přesunute i k Šípu. 

Identifikaci zmíněných souhvězdí usnadňuje jejich tvar, jenž věrně odpovídá názvu. Zato v případě Koníčka a Lištičky je situace o poznání složitější.

V Delfínovi se zkuste zaměřit na Gama Delphini s hvězdnou velikostí 3,9 mag. I v malém dalekohledu odhalíte, že jde o dvojhvězdu tvořenou přibližně stejně jasnými složkami – jednou nažloutlou a druhou naoranžovělou. Díváme se na ně ze vzdálenosti takřka 130 ly (světelných let) a na obloze je dělí úhlová vzdálenost 9″. Ve skutečnosti obíhají kolem společného těžiště s periodou 3 200 roků po značně eliptické dráze. Jejich vzdálenost tak kolísá od 40 AU (astronomických jednotek; 1 AU = cca 150 milionů kilometrů) až po 15násobek. 

Orionidy, kometa a změna času

21. října kolem půlnoci nás čeká maximum meteorického roje Orionid s přibližně 15 meteory za hodinu. Astronomové je klasifikují jako velmi rychlé. Raritou letošního podzimu by mohla být nová, poměrně jasná kometa C/2017 O1. Objevila ji automatická přehlídka oblohy. Během října a listopadu by tato kometa mohla dosáhnout až 7. magnitudy. Procházet má mezi souhvězdími Vozky a Persea.

O posledním říjnovém víkendu se středoevropský letní čas (SELČ) změní na středoevropský čas (SEČ): V neděli 29. října ráno bude po 2:59:59 SELČ následovat 2:00:00 SEČ. 

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. října6 h 51 min18 h 22 min
15. října7 h 13 min17 h 52 min
31. října6 h 39 min16 h 23 min

Po většinu září se Slunce nachází ve znamení Vah; 23. října v 7:26 SELČ vstoupí do znamení Štíra

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
Úplněk5. října18 h 34 min6 h 05 min
Poslední čtvrt12. října23 h 32 min14 h 20 min
Nov19. října6 h 29 min18 h 07 min
První čtvrt28. října14 h 38 min00 h 18 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – viditelná ráno nad východem
  • Mars – viditelný ráno nad východem
  • Jupiter – nepozorovatelný
  • Saturn – viditelný večer nízko nad jihozápadem
  • Uran – viditelný po celou noc
  • Neptun – viditelný většinu noci kromě rána

Úkazy na nebi

  • 5. října – setkání Venuše a Marsu na ranní obloze nad východem (obě tělesa bude na nebi dělit úhlová vzdálenost cca 0,3°)
  • 9. října – těsné setkání Měsíce a Aldebaranu ze souhvězdí Býka na noční obloze (v okamžiku východu bude obě tělesa na nebi dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
  • 17. a 18. října – setkání velmi úzkého měsíčního srpku, Venuše a Marsu na ranní obloze nad východem
  • 19. října – Uran v opozici se Sluncem
  • 21. října – maximum meteorického roje Orionid
  • 24. října – setkání úzkého měsíčního srpku a Saturnu na večerní obloze nízko nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií

    Hvězdárna a planetárium Brno, Stellarium, José Joaquín Chambó Bris


Další články v sekci