Nemotora od Monte Cassina: Medvěd Wojtek jako obětavý nosič munice
Zvířata v armádách sloužila od nepaměti. Nosila jezdce, tahala zásoby, hlídala vojenské tábory nebo se přímo účastnila bitev, ale kromě toho se některá stala maskoty. Právě to byl případ medvěda jménem Wojtek
Jednoho dubnového dne roku 1942 se kolona vojenských náklaďáků projíždějících Íránem zastavila na okraji prašné cesty. Vojáci mířili do Palestiny, kde se pod velením generála Władysława Anderse postupně formoval II. polský sbor. Část mužů, kteří se měli zanedlouho stát příslušníky 22. zásobovací roty dělostřelectva (22 Kompania Zaopatrzenia Artylerii), se chtěla protáhnout, když najednou uviděli hubeného chlapce, který cosi nesl v jutovém pytli přehozeném přes rameno.
Vojáci mu dali najíst a pak jej poprosili, aby jim ukázal, co před nimi schovává. Chlapec souhlasil a z pytle vykoukla hlava podvyživeného medvíděte. Polákům ho bylo líto, a tak ho po kratším dohadování vyměnili za švýcarský nůž, jídlo a trochu místní měny. Medvídě dostalo jméno Wojtek. Vojáci si medvěda vzali s sebou do Palestiny, dobře se o něj starali a on rychle rostl. Potuloval se po základně a pro zábavu se pral s vojáky.
Velmi si oblíbil pivo a také cigarety, které prý nejen pojídal, ale dokonce také kouřil. Naučili ho i salutovat a ke zděšení kolemjdoucích ho na veřejnosti vozili v džípu. Wojtek ale někdy dělal i problémy. V pouštním horku si rád dopřával sprchu v táborové umývárně, ale rozhodně přitom nešetřil vzácnou vodou, takže ji před ním museli začít zavírat. Mnohem horší bylo, že britské velení netrpělo žádné zvířecí mazlíčky. Poláci si však elegantně poradili a Wojtka prostě přijali do svých řad. Medvěd v hodnosti vojína tak obdržel služební číslo a figuroval na oficiálním seznamu vojáků. Později byl dokonce povýšen na desátníka.
Obětavý nosič munice
Wojtkova sláva se ale zrodila až v Itálii během bitvy u Monte Cassina v roce 1944. K překvapení vojáků, kteří se dřeli s taháním dělostřelecké munice, medvěd z ničeho nic vstal, postavil se k nákladnímu autu, zvedl se na zadní a natáhl přední tlapy. Půlmetráková bedna s municí nečinila dvousetkilogramové šelmě žádný problém, a tak začal Wojtek pomáhat s nošením pravidelně.
TIP: Protitankoví psi: Skuteční sovětští hrdinové
Svěřenou munici nikdy neupustil a obraz medvěda nosícího dělostřelecké granáty se stal symbolem celé jednotky. Ta až do konce války působila na italské frontě a později se Wojtek se zbytkem své roty ocitl ve Skotsku, v táboře Winfield Park nedaleko Edinburghu.
Přestože se stal suverénně nejznámějším příslušníkem své jednotky, musel po jejím rozpuštění do zdejší zoologické zahrady a od listopadu 1947 se tak stal jednou z místních nejvyhledávanějších atrakcí. Navštěvovali jej tam jeho bývalí spolubojovníci, kteří zůstali v Británii a kterým se nechtělo zpět do komunistického Polska. Nosili mu pivo a zpívali; jakmile uslyšel polštinu, vždy prý velmi ožil. Wojtek zemřel na podzim 1963. Dožil se 22 let, na medvědí poměry úctyhodného věku.
Další články v sekci
18. srpna 2006 rozdělila NASA mezi firmy SpaceX a Rocketplane Kistler prvních 500 milionů dolarů na vývoj zásobovacích lodí pro Mezinárodní vesmírnou stanici.
TIP: Konec závislosti na Rusku: NASA vybrala nástupce raketoplánů
Kosmická agentura zadala projekt proto, aby mohla americká plavidla obsluhovat ISS i po ukončení provozu raketoplánů. Dnes létají ke stanici dvě lodě soukromého sektoru: Dragon od SpaceX a Cygnus od Orbital ATK.
Další články v sekci
17. srpna 1970 Sověti do vesmíru vypustili sondu Veněra 7. Sonda se konstrukčně se podobala své předchůdkyni Veněra 4. Byla to první sonda, která přistála na povrchu Venuše a úspěšně z jejího povrchu odvysílala data. Předchozí sondy byly zničeny v atmosféře planety.
TIP: Která sonda poprvé dorazila k jiné planetě?
Sonda se skládala ze dvou částí – orbitálního modulu a sestupové části, která byla vybavena padákem pro brzdění průletu atmosférou a pro ochranu před vznikajícím žárem v atmosféře byla vybavena titanovým tepelným štítem.
První úspěšný sestup na cizí planetu
K Venuši sonda dorazila v prosinci a dne 15. prosince vstoupil sestupový modul do nehostinné atmosféry, o které se v minulosti myslelo, že bude vypadat jako Země. Je zajímavostí, že ještě během letu sondy panovaly představy, které předpokládaly výskyt tekuté vody na povrchu planety i přesto, že byly známy výsledky z předchozích misí (Veněra 5 a 6), které ukázaly vysoké teploty atmosféry a vysoké hodnoty tlaku.
Po vletu do atmosféry a následném brzdění kapsle vlivem atmosférického tření a zahřátí tepelného štítu sonda snížila svoji rychlost na 300 m/s, kdy mohl být vystřelen padák, který zbrzdil rychlost sondy na minimum. Po otevření padáku a pomalém sestupu k povrchu Venuše se rozvinula i anténa a sonda začala předávat naměřená data o podmínkách v atmosféře.
Posledních několik metrů sonda prožila volný pád. Kvůli agresivní atmosféře planety a vysoké teplotě došlo k rozrušení a odtržení padáku a sonda tak „prostě spadla dolů“ na povrch rychlostí 17 m/s. To mělo za následek nejspíše poruchu na vysílači sondy a následnou ztrátu signálu ze sondy v Ruské kontrolní stanici pro hluboký vesmír. Vědci prohlíželi vysílací frekvenci, ale vyjma vesmírného šumu v pozadí nebyl zaznamenán žádný přímý signál od sondy. Zklamání ale po týdnu vystřídalo obrovské nadšení mezi inženýry pana Lavočkina, když experti z Moskevského institutu pro radioelektroniku ohlásili, že se jim podařilo na pozadí kosmického šumu objevit velmi slabý signál ze sondy Veněra 7 z povrchu Venuše.
TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice na cestě k Venuši
Sonda vysílala celkem 53 minut, z čehož přibližně 20 minut z povrchu, než ji nehostinné podmínky (deště kyseliny sírové) a vysoký tlak zničily.
Úspěšné přistání sondy přineslo Sovětskému svazu další prvenství, jelikož sonda Veněra 7 se stala první sondou vytvořenou člověkem, která přistála na jiné planetě než na Zemi a úspěšně z jejího povrchu odvysílala vědecká data.
Další články v sekci
Doporučení severokorejských úřadů: Jezte psy, jsou zdraví!
Podle doporučení severokorejských úřadů je psí maso nejen zdravé, má prý i více vitamínů než kuřecí, hovězí, vepřové nebo kachní
Severokorejská státní média v posledních měsících doporučují svým občanům konzumaci psího masa. Je prý dobré pro střeva a žaludek a obsahuje více vitamínů než ostatní druhy masa. Úřady také nabádají, aby lidé poražené psy před úpravou stahovali z kůže. Maso má prý lepší chuť.
TIP: Kontroverzní čínský festival psího masa se blíží: Uskuteční se i přes úřední zákaz
Psí maso je v Severní Koreji označováno jako „dangogi“, tedy „sladké maso“ a je považováno za univerzální medicínu na mnoho neduhů. Oblíbená psí polévka je například jedním z prostředků jak ve zdraví přežít letní vedra.
Podle severokorejských uprchlíků žijících v Jižní Koreji se ovšem i psí maso stalo v některých částech komunistické země, chronicky sužované nedostatkem základních potravin, luxusem dostupným jen vysoce postaveným stranickým funkcionářům a příslušníkům armády.
Další články v sekci
Úřední formuláře v anglickém Oxfordu nově znají i třetí pohlaví
V úředních formulářích v Oxfordu přibude k obligátním „Mr“ a „Ms“ „Mrs“ i bezpohlavní verze „Mx“. Rozhodla o tom rada města. Nové opatření je určeno především transsexuálním občanům, bezpohlavní variantu mohou ve formulářích ale využívat i lidé, kteří považují informaci o pohlaví příliš osobní, nebo pro konkrétní účel nadbytečnou.
TIP: Operativní změna pohlaví: Unikátní animace ukazuje průběh zákroku
Před Oxfordem přistoupili ke stejnému opatření i radní v Brightonu a Hove, Oxford je ale první skutečně velkou správní oblastí v Anglii, kde se úřady k něčemu podobnému odhodlaly. Pohlavně neutrální označení „Mx“ lze již nyní používat ve formulářích mnoha anglických bank, vládních úřadů a univerzit.
Další články v sekci
Klobouk jménem cylindr: Móda nejen pro gentlemany
Pokrývky hlavy sehrály důležitou úlohu v módních trendech a navíc jejich užívání náležitě odráželo postavení svého majitele
Cylindr vkročil do světa módního průmyslu levou nohou. Poprvé se totiž v londýnských ulicích objevil na hlavě svého duchovního otce Johna Heteringtona a vyvolal doslova pobouření.
Odklon od tradice
Společnost na konci 18. století rozhořčeně protestovala proti „vysoké naleštěné troubě“, která ani v nejmenším nepřipomínala tradiční tvary běžně nošených klobouků. Konstábl dokonce Heteringtona za mravní přečin pokutoval. Ani to však nemohlo změnit budoucnost cylindru, který se záhy po prvotním fiasku stal nejrozšířenějším typem pokrývky hlavy. Bez vysokého černého cylindru nemohl pravý gentleman vůbec vykročit z domu a cylindry se o nějakou dobu později usadily i v dámských šatnících. Móda tvrdých kuželovitých klobouků přetrvala až do 20. století.
Klobouky si v téže době nevýslovně zamilovala i dámská část společnosti. Pokrývky hlavy, jejichž velikost se měnila od jedné módní sezóny ke druhé, byly nenahraditelným doplňkem každé ženy. Obrovské kruhovité klobouky s peřím, ovocem a dalšími ozdobami však rovněž vyvolávaly nesouhlas zejména ze strany církve, která na podobné výstřelky poukazovala jako na marnotratnost ničící dobré mravy. A tak se klobouk dokonce několikrát ocitl i před soudem, kde čelil obvinění, že svou velikostí způsobuje újmu kolemjdoucím.
Další články v sekci
Byly to jen pomluvy: Lidé generace Y mají ve skutečnosti méně sexu
Moderní technologie rozhodně nevedou k promiskuitě, ale naopak k poklesu zájmu o sex
O promiskuitě lidí generace Y (anglicky millennials), kteří se narodili v devadesátých letech minulého století, se už mluví dlouho. Aplikace pro randění a internetová kultura prý mladé zkazily a připravily je o opravdovou romantiku.
Zní to přesvědčivě, celé je to ale nesmysl. Lidé si už od nepaměti vyprávějí, jak je mládež zkažená. Vědci to ale důkladně prozkoumali a zjistili, že to v případě generace Y nesedí.
Z reprezentativního sociologického průzkumu téměř 27 tisíc Američanů „General Social Survey“ lze vyčíst, že příslušníci generace Y mají ve skutečnosti znatelně méně sexuálních partnerů, než jejich předchůdci. Po dosažení 18 let nemělo sexuálního partnera 15 procent lidí generace Y, zatímco před 30 lety to platilo pro pouhých 6 procent Američanů.
TIP: K čemu je ženám orgasmus? Evoluční záhada možná našla vysvětlení
Vše nasvědčuje tomu, že moderní technologie mají na mladé lidi opačný vliv, než se obávají strážci morálky. Spoustu svého času totiž stráví online a během toho se obvykle nemohou věnovat sexu.
Další články v sekci
Rytmus milující lachtan Ronan pomáhá při výzkumu evoluce hudby
Hned po lidech jsou v udržení rytmu překvapivě nejlepší lachtani kalifornští
Kdybychom měli hádat, který živočich kromě člověka nejlépe drží rytmus, asi jen málokoho by napadl lachtan kalifornský. Přesto je právě lachtan jménem Ronan podle vědců v tomhle nejlepší na světě, hned po lidech.
Vědci už dříve zjistili, že v udržení rytmu jsou dobří třeba šimpanzi, bonobové nebo kakaduové. Ronan ale odborníky šokoval, protože na rozdíl od šimpanzů nebo papoušků jsou hlasové možnosti lachtanů velice omezené. Nikdo by to do nich neřekl.
TIP: Pravěké instinkty: Ve volbách vítězí kandidáti s hlubším hlasem
Až do objevu Ronana si vědci mysleli, že se smysl pro rytmus vyvíjí až se vznikem složitých hlasových projevů u živočichů s nejrozvinutějšími mozky. Teď to ale vypadá, že smysl pro rytmus má mnohem hlubší evoluční kořeny.
Další články v sekci
Vládci říjnových lesů: Jelení námluvy z první řady
Vidět jelení říji na vlastní oči je úžasný zážitek. Nejrůznější hlasové projevy dotvářejí souboje, při nichž se rozhoduje o tom nejpodstatnějším – který z jelenů uspěje v souboji o laně a kdo bude zahnán do křoví
S nastávajícím podzimem přichází období říje. Jeleni vyhledávají laně a po celou dobu je bedlivě střeží. Lesem se ozývá známé troubení, kdy jelení ženichové upozorňují ostatní, že buď laně hledají, nebo u nich stojí, či vyzývají soupeře k boji.
Jelení árie
Hledat jeleny se v této době nevydávají jen myslivci, ale také milovníci přírody, kteří touží spatřit důstojná zvířata při jednom z nejneobyčejnějších přírodních představení. Je potřeba vypravit se do lesa ještě před rozedněním a vyhledat takzvané říjiště, kam jeleni pravidelně vychází. Tady se odehrávají koncerty, při nichž je možné slyšet hlasy vládců lesa ze všech stran.
Při akustických projevech jelenů je možné rozeznat klidné broukání či mrmlání jelena, který je v klidu. Když jelen odpočívá nebo je v kališti, může se ozvat lenivé krátké zatroubení, které často vyzní jako hlasité oddechnutí. Jednotvárná a táhlá volání jsou zase znakem ženicha hledajícího potenciální družky. U hloučku laní vydává jelen sebevědomé a energické „vytrubování“, když je obíhá, vyráží opakovaně krátké „hukání“. Výhružný, silný až burácivý hlas můžete slyšet při zastrašování nebo varování soka a po vítězném souboji jde o nezaměnitelný ryk.
Milostná rána a polední klid
Mnozí nadšenci si staví vlastní pozorovatelny a různé úkryty – jak v korunách stromů, tak na zemi. K jelenům je potřeba dostat se co nejblíž, a to nejen při říji, ale také v okamžicích, kdy navštěvují svá kaliště, nebo na loukách ryjí parožím v zemi. Při této činnosti se jim často namotá na parohy tráva, se kterou potom chvíli chodí a někdy i troubí.
Jelen, který stojí u laní, si je před ostatními soky bedlivě střeží. Ostatní vyčkávají v okolních houštinách a čekají na příležitost, kdy by mohli hlavnímu aktérovi družky odlákat. Jde o takzvané boční jeleny, jimž se také říká krejčíci či ministranti. Když se některý z nich odváží mezi laně, vládce říjiště jej může nemilosrdně zahnat. Jestliže si ale potenciální ženich myslí, že je dost silný, postaví se hlavnímu jelenovi na odpor. Vášnivě troubí a provokuje vládce tlupy. Po hlasovém souboji se oba sokové často utkají i fyzicky. Když je po chvíli střet rozhodnut, jeleni se vrátí zpět do houštin a lesy utichají. Všichni jdou odpočívat, aby jejich vyznání lásky a boje mohly odpoledne zase pokračovat.
Další články v sekci
Test boosterů superrakety SLS pohledem superkamery HiDyRS-X
Během nedávného testu motorů pro raketu SLS NASA otestovala i revoluční superkameru HiDyRS-X
Když na konci června odstartoval v utažském Promontory v pořadí již druhý kvalifikační test boosterů určených pro raketu SLS, patrně jen málokdo věděl, že vedle testu boosterů zde probíhá i test jiný. NASA zde testovala revoluční vysokorychlostní kameru s vysoce dynamickým rozsahem. Kamera s označením HiDyRS-X (High Dynamic Range Stereo X) je pro podobné testy neocenitelným pomocníkem – nejen že dokáže zaznamenávat video s vysokou snímkovací frekvencí, díky svému dynamickému rozsahu dokáže zobrazit i jinak neviditelné detaily.