Dron Harald mapuje plankton v oceánu
Plankton, čili jeden z hlavních zdrojů potravy pro mořské živočichy, není v oceánu rozmístěný rovnoměrně. Norští vědci postavili robotickou ponorku, která by měla mapování planktonu v oceánu usnadnit. Dva metry dlouhý podvodní dron nese jméno Harald, které dostal po norském oceánografovi Haraldu Sverdrupovi. Kromě standardních ovládacích a pohonných systémů je dron vybavený zařízením ECOpuck. S jeho pomocí autonomně plující ponorka detekuje červenou fluorescenci, tedy záření, které po osvícení světlem samovolně vytváří fotosyntetické barvivo chlorofyl a.
TIP: Hejna autonomních robotů mohou sledovat počasí nebo sloužit armádě
Elektronický mozek ponorky Harald vyhodnocuje naměřenou fluorescenci a počítá koncentraci planktonu v okolí. Nakonec ponorka vyhotoví 3D mapy výskytu planktonu v místech, kudy proplula. Práce ponorky Harald a dalších podobných zařízení by měla přispět k objasnění příčin poklesu počtu ryb nebo mořských ptáků, a také posloužit při tvorbě opatření k jejich záchraně.
HistorieJedním z kandidátů na ženicha byl pruský princ Fridrich
PřírodaJeskyně rákosových fléten je k vidění u čínského města Guilin v čínské autonomní oblasti Kuang-si. Podzemní prostora je zhruba 180 milionů let stará a kromě mnoha krápníkových útvarů je v ní i více než 70 inkoustových nápisů pocházejících z konce 8. století. Ty dokazují, že jeskyně se těší lidské pozornosti už více než 1 200 let. Jméno pravděpodobně dostala podle v okolí rostoucího rákosu vhodného pro výrobu fléten. Jeskyně má tři vchody a je asi 240 metrů dlouhá. Od roku 1962, kdy byla otevřena pro veřejnost, ji navštívily miliony turistů. Na snímku je část jeskyně nazvaná Křišťálová palác dračího krále.
VědaNěkteří lidé mají psy v krvi
ZajímavostiKdyž v roce 2014 obsadili bojovníci Islámského státu Mosul, nikdo nevěřil, že se dokážou udržet u moci. Každý rok přesto dokázal vydělat přes 18 miliard korun. Daně vybíral až do poslední chvíle před svým zánikem.
HistoriePrvorepubliková akcie společnosti Kolben a Daněk
