Nová americká sonda SPHEREx dokáže zmapovat oblohu jako nikdy předtím

20.02.2019 - Stanislav Mihulka

Po doposud velmi úspěšné evropské sondě Gaia bude mapovat vesmír i americká mise SPHEREx

<p>SPHEREx bude mapovat hvězdy v oblasti viditelného a blízce infračerveného záření.</p>

SPHEREx bude mapovat hvězdy v oblasti viditelného a blízce infračerveného záření.


Reklama

Americká vesmírná agentura NASA zacílila na mapování hvězdné oblohy. Ohlásila přípravu nové mise jménem SPHEREx (z anglického Deemed the Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer). Plánovaná mise má trat dva roky a odstartovat by měla v roce 2023.

Cíle této mise jsou velkorysé - sonda SPHEREx by měla zmapovat oblohu a přispět k pochopení rozložení základních chemických prvků ve vesmíru. Obzvláště by se měla zaměřit na to, jak jsou vlastně základní prvky, které jsou nutné ke vzniku života, časté v Mléčné dráze.

300 milionů galaxií a 100 milionů hvězd

Podle šéfa NASA Jima Brindestineho jde o skvělý projekt. Nejenom že rozšiřuje americkou flotilu výkonných vědeckých sond, které zkoumají tajemství vesmíru, jde také o významný prvek pro balancování amerického vědeckého zkoumání vesmíru, které se snaží využívat mise různého rozsahu a náročnosti.

TIP: Miliarda hvězd ve 3D: Tým observatoře Gaia publikoval první katalog hvězd

Sonda SPHEREx každých šest měsíců vytvoří kompletní novou mapu hvězdné oblohy v oblasti viditelného a blízce infračerveného záření. Využije přitom technologie ze satelitů na oběžné dráze Země i z misí k Marsu. Tyto mapy budou zahrnovat 96 různých barev a ve svém barevném rozlišení tím pádem předčí všechny stávající mapy hvězdného oblohy. V NASA očekávají, že mapy od SPHEREx budou zobrazovat 300 milionů galaxií a 100 milionů hvězd Mléčné dráhy.

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903. 

Zajímavosti
Revue
Věda

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Příroda

Podle některých věděckých teorií existuje na Plutu skrytý podpovrchový kapalný oceán.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907