Nová habsburská armáda: Proč dobrovolné verbování nahradil odvodní systém?

31.03.2019 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Inteligentní, rázná a temperamentní Marie Terezie vládla v soustátí, jehož jednotlivé části nespojovala politická, územní ani národní jednota, ale pouze osoba panovníka. Proto v nich bylo nutné provést řadu reforem, které se nevyhnuly ani armádě

<p>Bitva u Rossbachu byla jednou z bitev sedmileté války (1756–1763). Pruský král <strong>Fridrich II. Veliký</strong> v ní prokázal svůj mimořádný vojenský talent, když porazil francouzsko - rakouská koaliční vojska.</p>

Bitva u Rossbachu byla jednou z bitev sedmileté války (1756–1763). Pruský král Fridrich II. Veliký v ní prokázal svůj mimořádný vojenský talent, když porazil francouzsko - rakouská koaliční vojska.


Reklama

Díky správním reformám mohly nové ústřední úřady podunajské monarchie řídit i financovat stálou státní armádu efektivněji a spolehlivěji. Převzaly také veškerou péči o doplňování armády, její zásobování a vystrojování. Vojáci se již neubytovávali na venkově u poddaných nebo po domech ve městech, naopak se začala zřizovat prostorná kasárna, stavět nová či modernizovat stávající opevnění a budovat odpovídající sklady na výstroj a výzbroj. S reorganizací armády, posílením disciplíny i zlepšením výzbroje a výstroje pomáhal panovnici polní maršál, prezident Dvorské válečné rady a hrabě Leopold Josef Maria von Daun.

Nahradil například nejvyšší důstojníky civilními válečnými rady a zavedl nový služební řád pro celou armádu. Jednotlivé druhy vojsk od něj obdržely výcvikové řády, které předepisovaly každoroční velká polní cvičení, jichž se často zúčastňovala i samotná Marie Terezie. Ta také obdarovávala vojáky, usilovala o povznesení společenské prestiže důstojníků a starala se o válečné invalidy, pro něž nechala zřídit invalidovny v Pešti, Vídni, Praze a Brně. 

Verbíři a rekruti

V rámci boje proti dezerci zmírnila panovnice potrestání za dezerci z trestu smrti na dlouholeté pevnostní práce. Naopak byly zpřísněny tresty za poskytovanou pomoc a podporu zběhů a zvýšena odměna za jejich dopadení. V roce 1753 nahradila dobrovolné verbování metoda rekrutování – jednalo se o odvádění přesného počtu vojáků podle předem daného klíče, přičemž rekruty vybírala ze svých poddaných vrchnost. V roce 1773 byl zaveden nový odvodní systém, přičemž šlechta, duchovenstvo, měšťané a inteligence byli od povinné vojenské služby osvobozeni. Pro přípravu důstojníků a specialistů byla založena Vojenská akademie ve Vídeňském Novém Městě, dále kadetní škola, inženýrská akademie pro důstojníky dělostřelectva a speciální dělostřelecká škola. 

Ze všech koutů říše

Na stavu rakouského důstojnictva se odrážel také fakt, že podunajské soustátí tvořilo mnoho státních celků z různých národů a národností. V 18. století bylo ze 157 polních maršálů pouze šestnáct rakouského původu, čtrnáct maďarského a sedm slovanského, z toho pět českého. Nejvíce jich pocházelo z „nehabsburské” části římsko-německé říše a ze španělského a neapolského království. Mnohonárodnostní složení rakouského důstojnictva přinášelo výhodu úzké vazby této elity na dvůr. Zástupci četných evropských národů sloužili habsburskému domu dobrovolně a věrně. V rakouské armádě byl na rozdíl od jiných evropských zemí větší počet důstojníků měšťanského a maloměstského původu. Zatímco ve Francii či Prusku mohl neurozený voják dosáhnout nejvýše poddůstojnické hodnosti, v rakouské armádě se mohl stát i kapitánem. Řada neurozených důstojníků byla také povýšena do šlechtického stavu.

Vojsko ve zbrani

Pěchota byla vyzbrojena předovkou na křesací zámek, která bez bodáku vážila 5,5 kilogramu a měřila více než jeden metr. Kyrysníci byli vyzbrojeni dvěma pistolemi, karabinou a palašem, těžkým jezdeckým mečem s ostřím jen na jedné straně, dragouni dostávali místo karabin pušky s bodákem. Dělostřelectvo prošlo za vlády Marie Terezie podstatnými změnami, v nichž se Rakušané inspirovali u Prusů, kteří dokázali během bitvy účinně pálit lehkými děly.

TIP: Vojáci domu habsburského: Jak se za 300 let proměnila císařská armáda?

Úspěch tereziánských vojenských reforem se projevil již na počátku sedmileté války, kdy habsburská armáda disponovala téměř 200 000 muži. Vydržování obrovské armády vyžadovalo značné finanční prostředky. V roce 1748 vydala vláda na tento účel 14 milionů zlatých, na české země z toho připadlo 4,2 milionu. Ve stejné době činily roční platy profesorů na pražské univerzitě 400 až 850 zlatých a knihovníků 100 zlatých.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír
Historie

Italské tanky M13/40 postupují africkou pouští. Část Nichollsových obětí tvořily tyto stroje

Válka

Dunajskou deltu obývá nějvětší kolonie pelikánů bílých v Evropě.

Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907