Nová léčba kmenovými buňkami vrátila zrak dvěma pacientům

27.03.2018 - Stanislav Mihulka

<p>Pokročilá medicína si již umí poradit i s příznaky věkem podmíněné makulární degenerace.</p>

Pokročilá medicína si již umí poradit i s příznaky věkem podmíněné makulární degenerace.


Reklama

Makulární degenerace je závažné poškození zraku, především v oblasti žluté skvrny v centrální části sítnice, k němuž dochází zejména u seniorů. V některých případech může vést až k úplné ztrátě zraku. Pokročilá medicína si už ale s takovým onemocněním dovede do značné míry poradit.

Lékaři vyvíjejí experimentální léčbu, která využívá embryonální kmenové buňky. Před časem ji vyzkoušeli na dvou pacientech, 86letém muži a ženě šedesátnici, kteří již měli značně poškozený zrak.

TIP: Průlom v léčbě: Pacient poprvé dostal přeprogramované buňky od dárce

Pacientům zhruba před rokem implantovali do oblasti žluté skvrny kousky tkáně, napěstované z kmenových buněk. Přestože před zákrokem takřka nic neviděli, jejich stav se výrazně zlepšil a dnes jsou oba schopni číst noviny. Ještě bude nutné ověřit bezpečnost nové léčby i do budoucna a zjistit, zda se z implantovaných buněk nestanou nádorové buňky.

 

  • Zdroj textu:

    Live Science, Nature

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907