Nová studie naznačuje, že planeta u Proximy Centauri by mohla hostit život

20.12.2016 - Martin Reichman

Je planeta obíhající Proximu Centauri obyvatelnou? A mohla by hostit život? Podle vědců to není úplně vyloučené

Představa planety obíhající Proximu Centauri -<p>Proxima b obíhá ke své hvězdě mnohem blíže, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. I tak se ale nachází v tzv. obyvatelné zóně.</p>
Představa planety obíhající Proximu Centauri -

Proxima b obíhá ke své hvězdě mnohem blíže, než se ve Sluneční soustavě pohybuje Merkur kolem Slunce. I tak se ale nachází v tzv. obyvatelné zóně.


Reklama

Nedávný objev planety kamenné planety obíhající nejbližší hvězdu mimo naši Sluneční soustavu způsobil doslova poprask. Ruský miliardář Jurij Milner se dokonce nechal slyšet, že se lidé na Proxima b podívají již v roce 2060.

Rezolutní „možná“

Nová studie Dr. Dimitra Atriho ze seattleského vědeckého institutu Blue Marble Space Institute of Science naznačuje, že by Proxima b mohla hostit život. Věc má ale háček…

Tvrzení doktora Atriho se opírají o výsledky složitých počítačových simulací. Ty modelovaly možné podmínky na Proxima b na základě tří faktorů – typu a velikosti protuberancí mateřské hvězdy, tloušťku atmosféry a sílu magnetického pole planety.

Dobrou zprávou je, že pokud má Proxima b atmosféru a magnetické pole podobné jako má Země, je poměrně pravděpodobné, že by mohla hostit život. Tou špatnou zprávou je, že i kdyby tomu tak bylo, pravděpodobně by vlivem intenzivních protuberancí z mateřské hvězdy docházelo k jeho periodickému „vyhlazování“

Podle doktora Atriho je ale předčasné hovořit o tom, zda je Proxima b obyvatelnou, či nikoli. Faktorů, které ovlivňují existenci biosféry je prostě příliš mnoho. Pokud by například planetu obývali odolní mikrobi, mohli by přežít i extrémní podmínky. Další odpovědi tak zřejmě přinesou až další pozorování, například pozorování teleskopu Jamese Webba.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Universe Today, Live Science

  • Zdroj fotografií: ESO, M. Kornmesser

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907