Bydlení v oblasti dotčené ropným průmyslem sebou nese zdravotní rizika. Ukázala to nová studie ze Spojených států
Přestože se svět postupně stále více odklání od fosilních paliv, tyto suroviny stále hrají významnou roli coby zdroj energie a suroviny pro průmysl. Jejich těžba, zpracování a použití ale přináší řadu problémů, které ne vždy souvisejí s oteplováním planety. Potvrzuje to i tým amerických a jihokorejských vědců, kteří zkoumali vliv ropných rafinerií na zdraví obyvatel.
Badatelé se zaměřili na výskyt případů mozkové mrtvice u lidí, žijících v blízkosti ropných rafinerií. Výzkum, zveřejněný v recenzovaném vědeckém čtvrtletníku Environmental Research Letters, probíhal v sedmi jižních státech USA – v Alabamě, Mississippi, Louisianě, Arkansasu, Texasu, Novém Mexiku a Oklahomě. Badatelé přitom brali v úvahu i další faktory, které mohly ovlivňovat výskyt mozkové mrtvice a zdraví obyvatel.
Ukázalo se, že lidé, kteří dlouhodobě žijí v okruhu do pěti kilometrů od ropné rafinerie, jsou vystaveni podstatně vyššímu riziku mrtvice. Konkrétní hodnoty se lišily stát od státu, v průměru ale život v blízkosti ropné rafinerie zvyšuje výskyt mozkové mrtvice o 5,6 procent, což není u podobných dat úplně málo.
„V současnosti je vliv geografického rozložení ekonomických sektorů a s nimi souvisejících chemických látek na lidské zdraví stále málo prozkoumaný,“ uvádí vedoucí výzkumu Honghyok Kim z Illinoiské univerzity v Chicagu. „V případě ropného průmyslu to zahrnuje přítomnost směsí znečisťujících látek, které se mohou nacházet v okolním vzduchu, půdě i pitné vodě obytných oblastí.“
TIP: Riziko života u dálnic: Lidé v jejich blízkosti častěji trpí demencí
Výsledky výzkumu by mohly mít dopad na prevenci tohoto onemocnění a s ní související politiku na různých úrovních. Zároveň se ukazuje, že nepříznivé zdravotní důsledky ropného průmyslu se týkají především chudších vrstev obyvatelstva. Tito lidé jsou nuceni žít v blízkosti rafinerií, především kvůli práci, a také kvůli obvykle nižším nákladům na živobytí.
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)