Nové snímky roveru Curiosity: Na Marsu zuří globální písečná bouře

27.06.2018 - Stanislav Mihulka

Marsovský rover Curiosity funguje i během aktuálně zuřící písečné bouře. Pořizuje unikátní snímky a hledá odpovědi na otázky vědců

<p>Selfie Curiosity na Marsu, pořízené během písečné bouře</p>

Selfie Curiosity na Marsu, pořízené během písečné bouře


Reklama

V posledních dvou týdnech se rudá planeta zahalila do globální písečné bouře. Vířící písek a prach přinutil starší robotický rover NASA Opportunity přerušit činnost. Využívá totiž solární pohon, který je závislý na dopadajícím sluneční záření.

Větší a novější rover Curiosity je na tom lépe. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který spolehlivě pracuje ve dne i v noci. Měl by dodávat energii pro Curiosity nejméně 14 let. Rover Curiosity se tedy, na rozdíl od Opportunity, mohl stát aktivním účastníkem monumentální písečné bouře. Stále pracuje a pořizuje unikátní snímky.

Rovery v písečné bouři

NASA díky tomu dostala unikátní příležitost důkladně prozkoumat fenomén písečných bouří na rudé planetě. Máme v tomto směru řadu nezodpovězených otázek, například, proč některé písečné bouře na Marsu zůstávají jen malé a trvají sotva týden, zatímco jiné jsou gigantické a řádí dlouhé měsíce.

TIP: NASA ztratila spojení s roverem Opportunity: Ochromila ho písečná bouře?

Písečné bouře jsou na Marsu běžné, hlavně na jižní polokouli během jara a léta. Obvykle ale zůstávají jenom na malém území. Aktuální bouře je ovšem tak obrovská, že kdyby se odehrála na Zemi, pokryla by severní Ameriku a Rusko dohromady.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA's Goddard Space Flight Center

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/MSSS



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907