Nový výzkum potvrdil, že nejstarší horniny na světě se nalézají v kanadském Nunaviku
Nové datování pradávných hornin z oblasti Hudsonova zálivu ukázalo, že nejstarší známé pozemské horniny vznikly před více než čtyřmi miliardami let.
Nunavik představuje území kanadské provincie Québec. Zahrnuje severozápadní část Labradorského poloostrova a přilehlé ostrovy. Panuje zde velmi drsné polární podnebí a krajinu tvoří převážně tundra s věčně zmrzlou půdou. Nedávný výzkum týmu kanadských a francouzských vědců potvrdil, že právě v Nunaviku se nacházejí nejstarší známé pozemské horniny.
Jonathan O’Neil z Ottawské univerzity a jeho tým ověřili, že stáří vzorků hornin, odebraných v roce 2017 poblíž Inukjuaku v Nunaviku, je 4,16 miliardy let. Podrobnosti vědci uveřejnili ve vědeckém časopisu Science.
Nejstarší kameny na světě
Jde o horniny, které pocházejí z takzvaného zelenokamového pásu (Nuvvuagittuq Greenstone Belt) na východním pobřeží Hudsonova zálivu. O tom, že by Nuvvuagittuq mohl ukrývat mimořádně staré horniny, se spekulovalo už delší dobu. Geologové ale dosud neměli jistotu, zda izotopová data odráží skutečný věk hornin, nebo zda jde o výsledek pozdějšího geologického promíchání. Nová studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější důkazy.
Klíčem při určení stáří hornin byla metagabrové intruze – staré horniny, které prorážejí ještě starší čedičové vrstvy v pásu Nuvvuagittuq. Tyto geologické vztahy umožnily vědcům určit minimální stáří čedičů pomocí kombinace U-Pb (uran-olovo) datování a samarium-neodymové izotopové analýzy.
Ve všech vzorcích, napříč různými lokalitami i složením, vykazovaly Sm-Nd analýzy konzistentní stáří 4,16 miliardy let. To je podle autorů silný důkaz, že se jedná o skutečné krystalizované horniny a nikoli o produkt pozdějších přeměn.
Proč na tom záleží?
Pokud jsou závěry studie správné, znamená to, že v Nuvvuagittuqském pásu přežily fragmenty původní zemské kůry, která vznikla krátce po zformování planety. Jak zdůrazňuje Dr. Jonathan O’Neil jde o výjimečné okno do časů, kdy se formovaly první kontinenty – a kdy se možná objevily první známky života.
Objev z Nuvvuagittuq tak není jen geologickou senzací, ale i novou nadějí pro pochopení rané evoluce Země. Může pomoci odpovědět na otázky, jako například jak vznikaly první kontinenty, jaké prostředí panovalo na mladé Zemi a jaké podmínky mohly vést ke vzniku života.
