Analýza gravitačních mikročoček v datech teleskopu Kepler z roku 2016 vyústila v objev exoplanety vzdálené úctyhodných 17 tisíc světelných let
Legendární lovec exoplanet, teleskop Kepler, oficiálně ukončil svou činnost 30. října 2018. Do té doby objevil více než 2 700 potvrzených exoplanet. Jak se ale ukazuje, data tohoto vesmírného teleskopu dál přinášejí pozoruhodné objevy. Důkazem toho je i nedávný objev nové exoplanety, tentokrát v rekordní vzdálenosti, pokud jde o exoplanety objevené teleskopem Kepler.
Tým vedený odborníky britského centra Jodrell Bank Center for Astrophysics analyzoval data teleskopu Kepler z roku 2016 a našel v nich exoplanetu s označením K2-2016-BLG-0005Lb. Je to prakticky dvojče našeho Jupiteru, pokud jde o hmotnost planety a její vzdálenost od hvězdy.
Objevená exoplaneta je pozoruhodná svou vzdáleností od nás. Podle vědců se nachází 17 tisíc světelných let od nás. Pro teleskop Kepler jde o nový rekord, který zhruba dvojnásobně překračuje doposud největší vzdálenost exoplanety objevené tímto zařízením.
TIP: Fenomenální teleskop Kepler se rozloučil pozorováním neobvyklé supernovy
David Specht a jeho spolupracovníci objevili zmíněnou exoplanetu neobvyklým způsobem – pomocí gravitačního mikročočkování. Tato metoda je založená na deformaci obrazu hvězdy působením gravitace exoplanety na prolétající světelné paprsky.
Vědci použili nové metody zpracování dat a nové vyhledávací algoritmy, s jejichž pomocí objevili několik slibných signálů možných gravitačních mikročoček. Z jednoho signálu se nakonec vyklubala zmíněná exoplaneta. Jak podotýká Eamonn Kerin, rovněž z centra Jodrell Bank, který byl členem výzkumného týmu: „Kepler nebyl navržen pro hledání exoplanet pomocí gravitačních mikročoček. Proto je v mnoha směrech úžasné, že se to povedlo.“
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)