Obléhání Hasištejna: K čemu došlo mezi Václavem IV. a vzpurným šlechticem?

17.12.2020 - Milan Sýkora

Na úzkém ostrohu, vymezeném hlubokým údolím Prunéřovského potoka a proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn. O století později byl hrad terčem útoku královského vojska Václava IV.

<p>Hrad <strong>Hasištejn</strong> měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa.</p>

Hrad Hasištejn měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa.


Reklama

Rozsáhlá zřícenina hradu Hasištejna dodnes působivě ovládá jedno z krušnohorských údolí mezi Chomutovem a Kadaní. Vystavěn byl jako královský lenní hrad na počátku vlády Jana Lucemburského rodem Šumburků. Ve své první stavební fázi byl hrad vybaven bergfritem, věžovým palácem, kaplí a dvojitou hradbou. Původní vstup do hradu, sestávající ze dvou branských budov, se nacházel na opačné straně čela hradu, než je tomu dnes. Celý hrad obklopoval příkop a obezděný násep, před nimiž se nacházelo předhradí.

Škůdce Plavenský

V roce 1417 zemřel hasištejnský pán Fridrich ze Šumburka a zanechal po sobě jen nedospělé potomky. Jejich poručníkem byl po dobu dospívání ustaven Jindřich z Plavna. Tento šlechtic se záhy postavil proti Václavu IV. a společně s dalšími škodil králi. Panovníkova odpověď však přišla záhy, v lednu 1418 vypravil proti hradu Hasištejnu královské vojsko, posílené pražskými oddíly vedenými hejtmanem Jarošem. Dobývání se však pro účinnou obranu stále protahovalo, proto v polovině dubna král vyslal další posily s Mikulášem Chudým, řečeným Chudý z Lobkowicz, v čele. Ty měly se vzpurným pánem jednou provždy skoncovat.

Levnější než meč

Ještě dnes můžeme na hradě najít mnoho svědectví o obléhání z roku 1418. Archeologický výzkum potvrdil, že právě tehdy bylo spáleno předhradí. Z východní strany svahu pod hradem zase pochází velké množství nálezů militarií. Kromě projektilů z palných zbraní a hrotů střel zde byl nalezen i železný jednosečný tesák o celkové délce 43 cm.

tesák z hradu Hasištejna

Tento typ zbraně se stal ve středověkých Čechách velmi oblíbeným napříč společenskými vrstvami, a to nejenom pro výrazně nižší cenu, než za kterou se dal pořídit meč, ale i pro jeho účinnost v boji. Ve střední Evropě se v muzejních sbírkách nachází velké množství tesáků, pro nás je však jeho hodnota vyšší díky tomu, že nám pomáhá odpovědět na otázku, jak probíhalo obléhání hradu.

Žádost o milost

Královské vojsko obsadilo návrší severně od hradu a další oddíly se rozprostřely na protisvahu východně přes údolí. Z těchto směrů pak byly vedeny jednotlivé útoky a střelba na hrad, při níž bylo využíváno i tehdy horké novinky – kompozitní munice do střelných zbraní, sestávající z železného jádra a olověného obalu.

Obléhacímu vojsku, posílenému oddíly Lobkovice, hrad již nemohl odolat. Sebejistí Kadaňští dokonce Plavenskému napsali, že si přivezli dělo, jimiž mu do hradu mnoho kulí pošlou, a že až jednu z nich okusí, nebude už potřebovati lékaře. Není známo, co na hradního pána nakonec učinilo největší dojem, ale ten již na konci dubna spěchal za králem, aby se mu vzdal na milost. A skutečně ji získal, neskončil na popravišti, ale ve vězení. 

TIP: Hrady, ze kterých mrazí: Tři historická sídla opředená krvavou historií

Stejně jako se měnilo české království, kvapně spějící k husitským válkám, změnili se i majitelé hradu. Král Václav IV. jej 14. května 1418 zastavil Mikulášovi Chudému, čímž rod Lobkoviců započal majetkový vzestup. Tesák a ostatní nálezy z Hasištejna jsou nejen výstižným svědectvím o pohnuté době závěru vlády krále Václava, ale zároveň předznamenávají vojenskou revoluci husitského 15. století.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykousat soupeře

psi a šakali
stáří:
přes 4 000 let | kde: Egypt

Psi a šakali patří mezi nejstarší, nejkrásnější a současně i nejlépe dochované hry v dějinách. Herní desku se podařilo najít v thébské hrobce a datuje se zhruba do roku 1800 př. n. l. Nalezl ji britský archeolog Howard Carter, který ovšem vstoupil do historie především jako objevitel místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Stolek vyřezaný ze slonoviny, se zásuvkou na herní komponenty, dnes vystavuje newyorské Metropolitní muzeum umění. Známe však i starší kusy, a to v tisíce kilometrů vzdáleném Ázerbájdžánu, kde existuje herní deska vyrytá do skály příbytku. Je nejméně o dvě století starší než luxusní egyptský výrobek a zřejmě sloužila lidem mnohem nižšího sociálního postavení. Obliba zmíněné „deskovky“ se tedy zjevně rychle rozšířila po celém Blízkém východě i střední Asii.

Moderní název „psi a šakali“ vymyslel Carter podle tvaru hlav herních hůlek, patřících jednomu či druhému hráči. Je možné, že v historii byla hra známá spíše jako „58 děr“, což koresponduje s jejím cílem – posunout pět hůlek v dírkách tak, aby opustily herní plochu dřív než ty soupeřovy. Původní přesná pravidla však již zavál čas. (foto: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of ArtCC0 1.0)

Zajímavosti
Revue
Vesmír

Microsyops latidens nejspíš miloval ovoce, což mělo své následky na jeho chrupu.

Věda

Od svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.

Příroda

Britské vojenské konzervy? Půlka mrkve, půlka brambory, dvě cibule, čtyři lžíce sádla, sůl a olej.  Vojenské konzervy značky Maconochie neměly nijak valnou reputaci.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907