Astronomové získali důkaz, že Mléčná dráha je „opeřená“ spirální galaxie
Díky infračerveným fotografiím ze Spitzerova vesmírného dalekohledu vědci zjistili, že struktuře Galaxie dominují pouze dvě hlavní ramena vinoucí se z obou konců galaktické příčky.
Ve vesmíru kolem sebe pozorujeme velké množství spirálních galaxií. Mají společný základní tvar, v řadě detailů se ale liší. Astronomové si pro ně vymysleli svéráznou „taxonomii“, která tyto struktury popisuje. Zahrnuje i struktury, které „vyčnívají“ ze spirálních ramen. Podle tvaru a úhlu, pod kterým takové struktury vystupují, rozlišují například větve (branches), třísky (splinters) nebo pírka (feathers).
Cizí galaxie pozorujeme relativně snadno. S Mléčnou dráhou je to ale úplně jiné – je to naše domovská galaxie, takže se na ni díváme zevnitř. Proto je velmi obtížné zkoumat strukturu Mléčné dráhy. Mezinárodní tým astronomů nedávno dosáhl významného úspěchu a zřejmě vystopoval první „pírko“ Mléčné dráhy. Jde o strukturu tvořenou chladným plynem, převážně vodíkem a heliem, jejíž tvar vlastně ani moc nepřipomíná pírko, ale spíše sinusoidní vlnu.
Astronomové strukturu pojmenovali Gangotri Wave, tedy Vlna Gangotri, podle ledovce, který napájí řeku Gangu. Vlna Gangotri (na diagramu zeleně) měří cca 6 až 13 tisíc světelných let a nalézá se ve vzdálenosti asi 17 tisíc světelných let od centra Galaxie. Její celková hmotnost je minimálně 9 milionů Sluncí.
TIP: Svižní superobři: Spirální supergalaxie rotují extrémní rychlostí
Vlnu Gangotri vědci vystopovali díky pečlivé analýze rozložení oxidu uhelnatého, který byl pozorován v rámci několik projektů průzkumu oblohy. Jak je v těchto případech obvyklé, oxid uhelnatý představuje jen malé procento plynu v takové struktuře, na rozdíl od jiných plynů se ale mnohem lépe sleduje našimi teleskopy.
Wikimedia Commons, NASA, JPL-Caltech, R. Hurt, CC0
The Astrophysical Journal, V. S. Veena, CC BY 4.0
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
PřírodaOstrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
