Osm hodin v klidu: Medúzy a mořské sasanky spí podobně jako lidé
Přestože medúzy a mořské sasanky nemají mozek, tráví zhruba třetinu dne spánkem. Podle vědců je proto možné, že spánek je starší než samotný mozek.
Medúzy a mořské sasanky patří mezi nejpodivnější obyvatele oceánů. Nemají mozek, nemají centrální nervovou soustavu – a přesto spí. A co víc: podle nové studie se jejich spánek překvapivě podobá tomu lidskému. Podle vědců toto zjištění naznačuje, že spánek mohl vzniknout ještě před vývojem mozku jako takového.
K čemu slouží spánek?
Studie publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že ke spánku není mozek nutný – stačí síť neuronů rozprostřených po těle. Právě takovou „difuzní“ nervovou soustavu mají žahavci – skupina živočichů, kam patří medúzy a sasanky. Jejich nervové buňky nejsou soustředěny v žádném řídicím centru, přesto během spánku vykazují organizované změny aktivity, které nápadně připomínají procesy známé u lidí a dalších obratlovců. Výsledky výzkumu zároveň poodkrývají tajemství jedné z největších otevřených otázek biologie: proč vlastně živočichové spí?
Vědci už dříve ukázali, že spánek slouží jako časové okno pro údržbu organismu – umožňuje opravy poškozené DNA, regeneraci buněk a udržování zdraví nervové soustavy. Nová studie naznačuje, že tato funkce je evolučně velmi stará a sdílená napříč živočišnou říší. Potvrzují to ostatně i bezprostřední reakce medúz a sasanek – když vědci cíleně poškodili jejich neurony, sasanky i medúzy více spaly.
„Tato práce potvrzuje, že spánek poskytuje prostor pro klíčové ‚úklidové‘ procesy v těle,“ říká Philippe Mourrain, odborník na výzkum spánku ze Stanfordovy univerzity, který se studie přímo neúčastnil. Podle Mourraina je fascinující, že stejný základní princip funguje jak u primátů s extrémně složitým mozkem, tak u žahavců, kteří žádný mozek nemají.
Osm hodin denně
Dalším pozoruhodným zjištěním je, že medúzy tráví ve spánkovém stavu přibližně osm hodin denně a podobně jsou na tom i mořské sasanky. Zatímco medúzy spí převážně během noci, u sasanek mohou být jejich klidové fáze rozložené méně pravidelně a nejsou tak jednoznačně vázané na denní dobu. To naznačuje, že i velmi primitivní organismy mohou mít biologické rytmy podobné našemu cirkadiánnímu cyklu.
Celkově studie ukazuje, že spánek je základní biologickou potřebou samotných nervových buněk. Ať už máme mozek o miliardách neuronů, nebo jen jednoduchou síť nervových buněk rozesetých po těle, spánek zůstává klíčovým nástrojem pro udržení života.
